Již od depa mne doprovází bláto, které, jak se zdá, bude symbolem závodů.
Po dlouhé cestě konečně stojím u tratě a poslouchám jména jednotlivých handicapovaných závodníků, kteří již túrují své stroje na startovní rovince. Ještě nutné odpočítávání a za malinkou chvilku jsou již stroje na trati. Všude je slyšet řev motorů a každý cítí, jak se stroje společně se svými řidiči perou s nelehkým terénem. Příroda nebyla k závodníkům zrovna milá, když jim nadělila k prvnímu letošnímu závodu tolik bláta.
Závod se zdá být spíše utrpením, přesto nakonec organizátoři nemohou jednoho z jezdců dostat z tratě, jak se v bahnitém terénu vyžívá. „Ještě musíme jednu čtyřkolku vyprostit a pojedou mladší veteráni," ozvalo se z reproduktorů. Když jsem se ohlédla na start, zjistila jsem, že takzvaní veteráni, tedy závodníci nad čtyřicet let jsou již připraveni vyrazit vstříc nepěknému terénu.
Pod helmy není vidět a tak se zdá, že závodníkům nedělá rozmoklý terén žádné starosti. Jak se zanedlouho dozvím, opak je však pravdou. Po mladých veteránech odstartují ještě ti starší a nakonec se na pomyslnou startovní čáru postaví děti.
„Dětem jsme upravili trať, bude kratší," zní další informace. 

Zakrátko se i ta nejmenší slečna motorkářka se svým doprovodem vydala na trať. „Aby je nenesli z poloviny zpátky," sejčkoval jeden přihlížející. Ihned mi však vysvětlil, že podobná situace již nastala, malé motorky zkrátka v několika centimetrové vrstvě bláta nemají pražádnou šanci.

Motorky s velkým úsilím dojely jedno kolo, po kterém vedení závodu usoudilo, že tuto trať nejmenší děti zkrátka neprojedou.
„Je to těžký terén i pro zkušené," soudil senior postávající vedle mne. Jeho slova potvrdil jeden ze závodníků, Miroslav Siřínek. „Manželka bude muset prát, spadl jsem tam do louže," vyprávěl s nadsázkou.
Další ze závodníků, Milan Jícha, zase nadával na zablácený stroj. Lepivé bláto totiž nechtělo dolů. „To byla teprve kvalifikace? To nevím, jestli ještě pojedu," konstatoval. Jeho známí ihned reagoval a trefně poznamenal: „Deset minut závodění, půl hodinu čistíš motorku, ale dva dny máš o čem vyprávět."
Po téhle větě mi došlo, že ačkoli všichni nadávají, stejně by příště udělali to samé. Bláto nebláto. Ráno zkrátka sbalí věci, naloží mašinu a hurá vstříc novým dobrodružstvím. A to jsem se stihla dozvědět, že někteří závodníci ihned následující den zamířili na další trať, tentokrát k Sázavě.