„Jestli to dobře dopadne, začala by se příští rok první etapa dostavby skanzenu," říká ředitel Regionálního muzea Kolín Vladimír Rišlink. Tato etapa obnáší nejen vstupní budovu do celého areálu, ale celkem 13 nových objektů. „Jedná se o objekty různé velikosti od velkých až po drobné sakrální památky," vysvětluje ředitel.

V případě úspěchu s dotací by měla být první etapa dostavby hotová do roku 2015. Velký stavební ruch by tedy příští rok znamenal uzavření muzea pro veřejnost.

Letos si romantickou atmosféru časů našich předků mohou návštěvníci užívat do sytosti nejen v rámci běžných prohlídek, ale také při tradičních i nových národopisných pořadech. Jeden takový se ve skanzenu odehrál v sobotu, a to druhý díl řemeslného pohádkového léta, které se koná každou prázdninovou sobotu až do poloviny srpna.

Program už skanzen nabízí dva roky. Spočívá v tom, že svůj um přijede předvádět řemeslník a k tomu se čte s tímto řemeslem související pohádka. Lidé si mohou leccos i sami vyzkoušet a samozřejmě se mnohé dozvědět. Tentokrát přijeli řemeslníci dva – včelař a likérník. „Všechno souvisí se zpracováním přírodních produktů – medu, bylin, ovoce atp," vysvětlil Vladimír Rišlink.

Znáte třeba luční med? Že ano a není na tom nic divného? Jenže on neexistuje. „Sním svůj živnostenský list, jestli mi někdo dokáže, že existuje," slíbil při výkladu početné skupince zájemců sympatický včelař uprostřed vonící trávy a roubených chaloupek. Bohatě rozkvetlá šumavská nebo krkonošská louka je vzácnost, a i tam se podle jeho slov najdou tak dva, tři druhy pylonosných rostlin.

Zejména děti se dále dozvěděly, třeba kdo to byl brtník – první z včelařů, který uřízl kmen s včelstvem a odnesl si ho domů poté, co si všiml, že medvědům stojí za to dostávat se na med a sem tam utržit nějaké to žihadlo. Takže pokud chcete včelaře urazit, řekněte mu brtníku. „Protože brtníci jen brali, ale nic nedávali přírodě zpět," vysvětlil včelař.

Celý víkendový program se ve skanzenu nesl v souvislosti s nedávným svátkem sv. Jana, k čemuž byla ve světnici rychty z Bradlecké Lhoty menší výstava, jež představila některé lidové obyčeje, které se k tomuto termínu vázaly. Například postýlku sv. Jana.

Na tento den se pod stůl stlala maličká postýlka ozdobené svatými obrázky a bylinami. Ale ne ledajakými. Musela je trhat děvčata na svatojánskou noc, nikoli holýma rukama, ale pouze rukou ovázanou šátkem, nesměla u toho promluvit a nesměla se splést a utrhnout jinou než některou z „předepsaných" bylin. Věřilo se, že postýlku možná právě v chalupě rodiny, která se o ni přičinila, využije sv. Jan Křtitel k přenocování, a rodině se pak dostane velkého požehnání, často v podobě dalšího potomka. Děti přidávaly pod stůl talířek, na kterém jim sv. Jan nechával něco za odměnu. Většinou tam pak nacházely drobné mince nebo něco sladkého.

„Termín byl velmi dobře načasovaným, protože to bylo přesně půl roku po Štědrém dnu," usmíval se Vladimír Rišlink v dobovém obleku a každému, kdo do světnice vešel, po pozdravu „Dejžto Pánbu" o lidových obyčejích vyprávěl.

Podobné menší výstavky čekají na návštěvníky skanzenu i během dalších prázdninových sobot. Připravuje se instalace zvaná od Markéty k Matičkám. Opět samozřejmě připomínka lidových zvyků, které se tentokrát váží k období od sv. Markéty k Matičkám, což jsou svátky Nanebevzetí Panny Marie v polovině srpna a Navštívení Panny Marie začátkem září. Zvyky obvykle souvisely se sklizní. Tyto dva mariánské svátky se nazývaly Velká a Malá Matička. Na Velkou Matičku se sbíraly byliny, které podle tradice měly neobyčejnou moc. Takže v tomto období se ve skanzenu představí kdo jiný než bylinkářka.

„Snažíme se řemesla vybírat podle jednotlivých svátků, takže třeba kovář se ve skanzenu představí kolem svátku sv. Jakuba jakožto patrona kovářů. Pekařka bude péct chléb kolem svátku sv. Filomény, tedy patronky pekařů," doplnil ředitel muzea.

Kromě řemeslného pohádkového léta se letos příchozí mohou těšit ještě na Svatohavelské posvícení 13. října, na tradiční adventní programy a také Tři krále, tedy nový pořad, který muzeum zařadilo poprvé letos.