Rozhodli o tom voliči, kteří jim v prvním kole přímé volby dali nejvíce hlasů, a poslali je tak do finále volebního souboje o Pražský hrad. Volby skončily neúspěchem favorizovaného Jana Fischera a propadákem kandidáta vládní ODS Přemysla Sobotky. K volebním urnám přišlo téměř 61 procent voličů, což je desátá nejvyšší účast od prvních svobodných voleb v roce 1990.
Vítězem prvního kola voleb se stal Zeman, druhý Schwarzenberg za ním zaostal jen zhruba o 42.000 hlasů. Politologové favorita druhého kola nemají, šanci dávají Schwarzenbergovi i Zemanovi, rozhodne podle nich hlavně postoj voličů neúspěšných prezidentských kandidátů Fischera a Dienstbiera.
Někdejší premiér úřednické vlády Fischer, kterého favorizovaly předvolební průzkumy, skončil na třetím místě. Svým voličům nedoporučil, pro koho z dvojice Zeman-Schwarzenberg za 14 dnů hlasovat. Vedení ČSSD, jejíž kandidát Dienstbier skončil na čtvrtém místě, rozhodne o podpoře v druhém kole volby dnes večer. Komunisté, kteří v prezidentských volbách vlastního kandidáta neměli, se už nechali slyšet, že podpoří Zemana.
Desetiprocentní zisk už žádný jiný z prezidentských kandidátů nepřekročil. Pátý skončil vysokoškolský pedagog a skladatel Vladimír Franz a šestá europoslankyně Zuzana Roithová. Roithová vyjádřila před druhým kolem podporu Schwarzenbergovi. Na sedmém místě se umístila herečka a bývalá poslankyně Taťana Fischerová.
Až za nimi skončil senátor a kandidát vládní ODS Přemysl Sobotka, který své předposlední místo označil za velkou prohru a doporučil svým voličům, aby ve druhém kole volili Schwarzenberga. Předseda strany a premiér Petr Nečas míní, že kandidáta ODS poškodilo to, že se pravicoví voliči soustředili na podporu Schwarzenberga, i nedávná prezidentská amnestie, kterou jako premiér spolupodepsal.
Poslední místo ve volbách obsadila předsedkyně Suverenity Jana Bobošíková, která si myslí, že ji poškodilo ministerstvo vnitra. Ve druhém kole voleb nikoho z kandidátů nehodlá podpořit.
Rodiny volily obvykle společně
Volební místnosti se otevřely 11. ledna úderem druhé hodiny odpoledne a první voliči začali vyrážet k urnám, aby historicky poprvé volili svého prezidenta přímo.
Jak jsme se ale vyrazili zeptat do kolínských ulic, zda se zúčastníte, překvapilo nás, jak spolu rodiny ve volbě drží. „Rozhodně se nestalo, že bychom se pohádali, naopak, budeme volit stejného kandidáta," řekli nám otec a syn Pavlové Mikšíkovi.
Stejně to vidí i Holubovi. Ani v tomto případě prý nevolil otec jinak než syn. „Povídali jsme si o tom a shodli jsme se," zasmáli se spokojeně.
A utrpěly nějak další rodinné vztahy? „Nám bylo na první jasné, koho volit nebudeme," řekli sourozenci Pavel a Petra Štefkovi.
Ne všichni půjdou ale našeho dalšího prezidenta volit. Jedna obyvatelka Kolína se přiznala, že si nevšimla toho, že jí vypršela platnost občanského průkazu. „Pas nemám a řidičský průkaz také ne, i když si nejsem jistá, jestli se jako doklad totožnosti bere," zamyslela se.
Tradičně volili také senioři v kolínském domově důchodců, za kterými přišli volební komisaři s volební urnou. Volby se zúčastnila zhruba čtyřicítka seniorů.
Zájem o volby v nemocnici měli kromě pacientů i někteří lékaři, kteří si nechali vystavit volební průkaz, jak nám potvrdila Martina Svobodová.
Prezidentské volby byly populární i mezi mladými. Jak nám řekl Jan Richter, který studuje na kolínské střední škole, volby byly častým diskuzním tématem
o přestávkách. „Hodně jsme o tom mluvili a rozebírali jednotlivé kandidáty. Mladé prezidentská volba zajímá," řekl student.
Jak volíme prezidenta?
Volba prezidenta je svojí mechanikou podobná senátním volbám. Jak vysvětlil kolínský politolog Vladimír Srb, jednotliví kandidáti mají šanci uspět hned v prvním kole, pokud jeden z nich získá více jak 50% hlasů. Pokud se toto nestane, následuje kolo druhé, v případě prezidentské volby až za 14 dní, kde se utkají dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů z předchozího kola. Zvítězí kandidát s nejvyšším počtem hlasů.