"Někdy – nejspíš v raném středověku nebo dříve – zde postavili mohutný, pět kilometrů dlouhý a několik metrů vysoký liniový val s příkopy po obou stranách. Nejspíš sloužil pro kontrolu důležitých západovýchodních cest a také jako symbol moci. Postavit v takové délce takto přímou stavbu vyžadovalo perfektní organizaci a inženýrskou zdatnost," uvedl Štuka.

Původ Čertovy brázdy

Čertovu brázdu mezi Sázavou a Chotouní podle legendy vyoral svatý Prokop s čertem zapřaženým v pluhu, jednoznačná archeologická interpretace jejího původu ale dosud chybí. Lidar archeologové využívají k objevování zaniklých struktur, v terénu často skoro neviditelných. Na digitálním modelu terénu pořízeném lidarem je linie vyvýšeného terénu vidět nejen mezi Chotouní a Lipany, ale také na jižním svahu Lipské hory, kde se průběh Čertovy brázdy dříve ani nepředpokládal.

Teorií o původu Čertovy brázdy vzniklo v průběhu času několik. V posledních desetiletích se nejvíce hovořilo o tom, že mohla být pozůstatkem dálkové cesty. Vedoucí oddělení informatiky na 1. lékařské fakultě Štuka si ale všiml, že legendární brázda nepůsobí jednolitě. Po většinu trasy mezi Sázavou a Chotouní sice respektuje při průchodu krajinou místní terén a tvaruje se podle něj, ale od Lipské hory k Chotouni je její trasa podezřele přímá.

Zjištěné poznatky se Štuka vydal ověřit spolu s Novým přímo do terénu. Rozoraný val má dnes výšku v průměru půl metru a šířku zhruba 40 metrů. Hypotézu, že jde o pozůstatek dávné, uměle vybudované překážky podpořil objev na jižním konci linie v zalesněné rokli u Vitic, kde vědci našli zbytky původního valu. "Měli jsme štěstí, že se v té strži val dochoval. Díky tomu můžeme jeho existenci poměrně spolehlivě doložit," uvedl Štuka.

V souvislosti s průzkumem vyslovili oba vědci podezření, že podobný útvar mohl být i na nedalekém úbočí Oškobrhu u Libice nad Cidlinou. Jinak se zdá, že objev nemá na našem území obdobu. Podobné stavby je třeba hledat spíše na západ od nás, v Německu nebo Velké Británii.

Archeologický průzkum

Oba vědci se shodují, že pro další závěry je nyní zapotřebí stavbu datovat pomocí archeologických vykopávek. „Přesnější datace nebude možná bez „kopnutí do země“. Pokud budeme mít velké štěstí, tak se při tom najdou i nějaké archeologické nálezy, které pomohou útvar přesněji datovat,“ vysvětluje Nový. „Zdá se ale jisté, že v trase legendární Čertovy brázdy stála na Lipské hoře podivuhodná stavba,“ připojují na závěr Štuka a Nový.