Scénářem tak tedy kopíruje vývoj v celé republice, jen je nad celostátním průměrem, který za červen činil 3,7 procenta, a je i nad středočeským průměrem, který byl 3,2 procenta.

Podíváme-li se na nezaměstnanost přímo v jednotlivých obcích, nejvíc nad celostátní průměr aktuálně vyčnívají například Němčice (6,6 procenta), Kšely (6 procent), Pašinka (5,8 procenta) nebo třeba Ratenice (5,4 procenta).

Naopak nejlépe co do nezaměstnanosti jsou na tom třeba ve Ždánicích, Maloticích, Lošanech, Dománovicích, Přehvozdí a dalších. „U nás je to dáno výhodou větších firem v obci,“ zhodnotil starosta Ždánic Josef Krupička. Ve Ždánicích sídlí svozová firma, lidem dávají práci také tamní sady.

Nezaměstnanost v obcích na Kolínsku - porovnání v červnu roku 2019 a 2020.Zdroj: DENÍK/Jana Martinková

Při srovnání loňského a letošního června jsou v některých obcích rozdíly v nezaměstnanosti i několikaprocentní. Největší meziroční nárůst mají Kšely, Pašinka nebo Bělušice. Naopak jinde počet lidí bez práce rapidně klesl, například v Církvicích, v Zalešanech nebo v Kbelu.

Nutno dodat, že někde procentuální změnu způsobil i drobný pohyb v nezaměstnanosti. Třeba na Gruntě se v porovnání se stejným obdobím loňského roku zvedla nezaměstnanost o 2,1 procenta. S ohledem na počet obyvatel malé vesničky tento značný nárůst statistiky způsobil jeden člověk.

Není bez zajímavosti, že ve srovnání červnů má sedm obcí na Kolínsku nezaměstnanost na chlup stejnou. Jsou to Býchory, Dobřichov, Klášterní Skalice, Lošany, Malotice, Polní Chrčice a Polní Voděrady.