Již vloni v létě se proti tomu na Českobrodsku rozeběhla petice. „Nyní budu sbírat po městě a okolí petiční archy a do konce ledna chceme petici odeslat příslušným institucím,“ řekla Irena Kuklová ze Spolku přátel obce Liblice, která spolu s kolegyní Ivanou Havlínovou za zachování vysílačů bojuje.

Kolik bude na arších podpisů, si zatím netroufá odhadnout, například v Informačním centru v Českém Brodě se podle jejich slov hromadění podpisů značně rozjelo. Na sobotu 4. února mají v Liblicích naplánovanou spolkovou schůzi, kde se o vysílačích samozřejmě také bude hovořit.

Majitelem vysílačů je akciová společnost České radiokomunikace, jejíž mluvčí Anna Tůmová Kolínskému deníku ve středu 25. ledna potvrdila, že společnost vysílače bourat nehodlá.

Zajímavostí ve vývoji situace může být aktuální lednové rozhodnutí Obvodního báňského úřadu pro území hlavního města Prahy a kraje Středočeského. Ten ve správním řízení zastavil žádost společnosti z pražských Vysočan o povolení ostatních trhacích prací malého rozsahu při řezání pásnic kotevních třmenů – dvojice kotvených stožárů Liblice. Důvodem dle usnesení bylo, že firma nedoložila pravomocné povolení odstranění stavby a nezaplatila správní poplatek ve výši 300 korun.

Vysílač Liblice, tedy přesněji Liblice B, od roku 1978 pokrýval takřka celé Čechy druhým programem Československého rozhlasu (stanice Praha), po roce 1993 Českého rozhlasu Dvojka vysílaného na středních vlnách 639 kHz. Ve své době vysílač šířil signál až neuvěřitelným výkonem 1,5 MW. Jednalo se o nejvýkonnější rozhlasový vysílač v pásmu středních vln v České republice. Každou ze dvou trojhranných věží jistí 15 kotevních lan a tvoří mírně směrový systém s vyšším vyzařováním směrem na jihozápad, tedy proti Madridu, který pracoval na stejné frekvenci. Díky odrazům rádiových vln od ionosféry jej za určitých atmosférických podmínek bylo možné zaslechnout až u protinožců. Právě kvůli takového síle liblického vysílače se mohl nejbližší na stejné frekvenci postavit až ve zmíněném Madridu, aby se vzájemně nerušily. Od konce 20. století se z úsporných důvodů z Liblic vysílalo jen s omezeným s výkonem 750 kW.