„Upravili jsme podmínky, městu se oproti původní smlouvě podaří ušetřit zhruba 6,5 milionu korun, tedy 650 tisíc ročně, což jsou peníze, které se pak dají použít na investice ve městě,“ uvedl místostarosta Michael Kašpar. Kompletně podle jeho slov, jak se předpokládalo, ze zástavního práva vypadly pohledávky za nájem z městských bytů přednostně určených pro zaměstnance TPCA, zůstává tam jen zástavní právo za nájemné od Vodosu a za pronájem kanalizace. To je dohromady přibližně 40 milionů korun ročně, takže obecně lze říct, že polovina objemu jako zástava zůstala, polovina z ní byla vyřazena.

To ale ještě neznamená, že si město může vyskakovat, dokonce ani to, že by si mohlo dělat, co se mu zlíbí. Mezi Kolíňáky není moc známá skutečnost, že v rámci úvěrové smlouvy má město povinnost v rámci schvalování rozpočtu předkládat své investiční záměry k jakési supervizi právě svému největšímu věřiteli. „Do konce úvěrového zatížení si nemůžeme dělat a připravovat, co chceme. To byla podmínka smlouvy,“ potvrdil starosta Vít Rakušan. „Musím ale říct, že se nám nestalo, že by nám banka řekla, že si nepřeje, abychom do toho či onoho investovali. Snad jednou v roce 2012, kdy jsme rozpočet sestavovali velmi těžko, byla globální ekonomická krize, tak nějaké dohadování s bankou bylo, co ano, co ne. Podmínka smlouvy byla zkrátka jištění proti tomu, aby se město dál nezadlužovalo, aby banka měla určitou jistou, že bude splácet, co má. Stále jsme tak trochu rukojmí v této byť symbolické povinnosti,“ shrnul starosta.

Celkem nyní město dluží 478 milionů, ke konci roku by to mělo být 422 milionů.

To je oproti původní 1,1 miliardě samozřejmě hodně velký rozdíl. „Je zde nárůst příjmů, klesá dluhová služba, objektivně je situace lepší. Dál jsme se nezadlužovali, splácí se, získáváme dotace, daňové příjmy stoupají. Zkrátka jsem v situaci, že kdyby zase přišla hospodářská krize, což se asi někdy stane, tak město už nebude v tak šíleném stavu, kdy jsme nebyli schopní sestavit rozpočet tak, aby byl zaručený bezproblémový chod města,“ uvedl Vít Rakušan.

„Pokud se měly opravovat školy, když někde něco padalo, a měla jezdit hromadná doprava, měli jsme reálnou rezervu rozpočtu kolem 500 tisíc – u třicetitisícového města. To jsme se jenom modlili, aby se něco většího nestalo,“ dodal. Podle jeho slov samozřejmě nešlo opravovat ve větším infrastrukturu, chodníky, silnice atd. „Dnes jsou v havarijním stavu přečerpávací stanice k čističce, můžeme je opravit. Kdyby se to stalo před sedmi lety, opravdu nevím, co bychom s tím tehdy byli schopní udělat,“ dodal.

„To jsem ani nevěděl, že má banka na radnici takové slovo,“ nechal se slyšet Kolíňák Ctibor Bourek. „Možná by to mohly banky dělat i u lidí, aby je hlídaly. Hlavně u těch mladých, kteří si naberou úvěry a hypotéky po několika a pak je to položí,“ dodal. Osobně si podle svých slov myslí, že na to, kolik Kolín ještě dluží, si město žije celkem normálně.

Složení kolínských dluhů:
Dluh Kolína tvoří celkem čtyři úvěry
- Návratná finanční výpomoc od ministerstva průmyslu a obchodu (bezúročná)
- Dodavatelský úvěr na výstavbu Vodního světa
- Úvěr u Komerční banky
- Úvěr u České spořitelny
celkem zbývá doplatit: 450 milionů