Ještě než zazněl první akord, zhlédlo publikum patnáctiminutový dokument promítaný na plátno pověšené na pódiu, další dokument přímo v sále točila brněnská televize pod režisérským vedením Jiřího Vondráka, jinak také muzikanta a písničkáře.

Koncert odstartovala skladba Bylo nám hej, v úvodu koncertu zazněla i Suita pro J.S. Bacha složená tehdy sedmnáctiletým Oldřichem Veselým, orchestrálka Turecký pochod vypíchla koketování s vážnou hudbou. Pozdější skladatelské umění tohoto zpěváka a hráče na klávesové nástroje připomněly skladby Černý racek a Toulka je oblá.

Dvakrát kapela sáhla ke směskám nejznámějších písní, více aplaudovaná byla ta druhá s písničkami jako Kámen mudrců či Bílý vrány z repertoáru britské kapely Uriah Heep, tu připomněla i skladba Hrej se mnou fér. „Tahle písnička se umístila na druhém Československém beatovém festivalu na druhém místě,“ uvedl kytarista, zpěvák a zakládající člen kapely Petr Směja písničku Casanova.

To už ale koncert spěl ke svému závěru. Zazněla ještě legendární Formule 1 a především dávný a v současné době opět aktuální hit Válka je vůl. Fanoušci si pak ještě vytleskali dva přídavky, poté vzali členy kapely útokem, aby získali autogramy na letité desky, aktuální plakáty, případně na právě chycenou nebo vyprosenou bubenickou paličku. Většina odcházejících hovořila o úžasném hudebním zážitku.