Když dojde na přímý útok, nejčastěji je lidé udeří pěstí, kopnou nebo dokonce koušou. „Každým hlášeným napadením záchranářů se zabývá policie, útočníci obvykle dostanou pokutu, někdy podmínečný trest,“ uvedla Petra Effenbergerová, mluvčí středočeské záchranky.

Zůstává tak otázkou, jak záchranáře ochránit – a tady se myslí i právně. Logicky se nabízí změnit jejich status na veřejného činitele, jak to již funguje v případě policistů a hasičů. Petra Effenbergerová však nevěří, že by to v terénu příliš pomohlo. „Pokud má agresivní pacient několik promile v krvi, je mu jedno, kdo je, nebo není veřejný činitel. Určitě by to nesnížilo samotný počet útoků, ale bylo by to velmi užitečné pro samotnou ochranu záchranářů v zákoně,“ vysvětlila.

Právě počet promile v krvi – nebo dokonce drogy – jsou nejčastějšími příčinami agresivity pacientů, podotýká. Naštěstí není většina zranění záchranářů vážná a nepotřebují odborná ošetření a nemají žádné trvalé následky. „Posádky ve velké většině zvládnou agresivního pacienta sami a věc dál nehlásí. Hlášené případy tak jsou za rok v řádech jednotek,“ řekla.

Napadení ale nemusí znamenat, že záchranáře někdo udeří či jinak zraní. „Agresivita ošetřovaných ale poměrně vzrůstá, nicméně mnohdy nedojde až k fyzickému napadení – pacient si vystačí s nevybíravým slovníkem a třeba pliváním,“ uvedla Petra Effenbergerová.

Jedna věc jsou agresivní pacienti, druhá je ale parta opilých lidí. To je další skupina, která dokáže záchranářům i případů zatopit. „Takový příjezd ke zraněné osobě v hospodě a její ošetření, kdy parta podnapilých kamarádů vyhodnotí, že ošetření kumpána není dle jejich rozostřeného měřítka dost rychlé či dost odborné, a začnou frajersky záchranáře „povzbuzovat k výkonu“, nebude to, co by záchranář vyhledával,“ podotýká mluvčí.

Mohlo by se zdát, že problematika se týká pouze záchranářů v terénu, agresivity zažívají ale také operátoři tísňové linky. „Někdy se dá takové chování omluvit, neboť ne každý zvládne krizovou situaci, kdy se například zraní člen jeho rodiny, ale daleko víc invektiv si do sluchátka operátoři vyslechnou od lidí - kupodivu dospělých - kteří volají a blokují linku 155 jen z důvodu jakéhosi ventilu, kdy ze sebe vysypou nepřeberné množství vulgarismů a zavěsí,“ uvedla.

Že je situace někdy skutečně dramatická a nebezpečná, dokládá poslední hlášený případ z 15. září. Tehdy operačnímu středisku tísňové linky nahlášena vrávorající opilá žena, kterou na ulici byla prý se svým přítelem. „Posádka po příjezdu ženu podrobně vyšetřila a vyhodnotila, že žena kromě podnapilosti nejeví známky žádného úrazu, či jiné zdravotní komplikace,“ popsala začátek Petra Effenbergerová.

Když posádka záchranářů sdělila muži, že kontaktuje policii kvůli dechové zkoušce, ale že je velmi pravděpodobné, že žena zůstane v jeho péči, protože potřebuje jen vystřízlivět. „V ten okamžik se muž znepříčetnil, do ženy hrubě strčil, až narazila hlavou do vitríny a sesunula se k zemi,“ uvedla.

Muž záchranáři potom suše řekl, že nyní je žena zraněná a aby ji odvezl. Záchranář v šoku vykřikl, co to muž dělá. „Nejprve muž začal do obou záchranářů strkat, pak jednoho udeřil do obličeje. Zatímco se jednomu ze záchranářů podařilo držet útočníka stranou, druhý kontaktoval policii, která se poté o muže postarala. Žena po pádu utrpěla poranění v obličeji a po nezbytném ošetření na místě byla přepravena do benešovské nemocnice na oddělení chirurgie,“ dodala mluvčí záchranářů.