Náklady na vybudování přístaveb na 1., 2., 5. a 7. základní škole v Kolíně dosahují téměř 60 milionů korun. Některé třídy budou počítačovou učebnou, některé dílnou, další laboratoří – podle potřeb základních škol, poznamenal místostarosta Kolína Michael Kašpar.

Kolín získal na vybudování přístaveb pro tyto třídy 90% dotaci. „Bez grantu bychom si to v současné době nemohli dovolit. Na školách ale právě chybí tyto odborné učebny, jsem toho velkým příznivcem,“ podotkl Michael Kašpar.

Zatím to je tak finální počet škol, které tyto odborné třídy dostanou. Pokud ale bude další dotační výzva a hlavně zájem ředitelů, mohlo by se to rozšířit i na další školy. „Na 6. základní škole funguje TechCentrum, zbývá 3. a 4. základní škola,“ podotkl místostarosta.

Na základních školách se totiž už neobjevují hodiny dílen, podle ředitelů technických středních škol ale právě takové vzdělání žákům chybí, když přijdou na jejich obory. „Tuto aktivitu nesmírně vítám. Když k nám přicházejí žáci na střední školu, mají základní technické nedostatky, které dříve nemívali,“ řekl Jaromír Kratochvíl, ředitel Střední průmyslové školy v Kolíně.

Podle něj to jsou nedostatky jak v rýsování, tak i praktických dovednostech. „Třeba zašroubovat šroub může být problém. Řešíme to třeba s 6. základní školou tak, že k nám chodí jednou, dvakrát do roka si něco vyrobit do dílen, aby děti takové možnosti získaly. Pokud mám informace, tak většina základních škol takové vybavení nemá, to je chyba,“ podotkl.

S potřebou takových odborných učeben souhlasí také Jindřich Synek, ředitel Střední odborné školy stavební v Kolíně. „Určitě to potřebují. Několik posledních let děláme vzorové hodiny dílenského vyučování, aby si zkusily práci se dřevem, plechem, plastem – děti to baví a na základkách na to dílny nemají. Jinak přijdou a neumějí zatlouct hřebík, nebo vzít metr a něco změřit,“ popsal problém.

Někdo by však mohl namítnout, že dříve nutné dovednosti – třeba umět něco čistě narýsovat – již zas až tak prioritní nejsou; vždyť se dnes může rýsovat vše na počítači. Ředitel „průmyslovky“ Jaromír Kratochvíl souhlasí ale pouze částečně. „Žáci tradičně tužkou rýsují v prvním ročníku. Aby to dokázali v počítači, tak si potřebují udělat předtím náčrt, aby věděli, jak to má zhruba vypadat, a pak vše dávat do počítače,“ vysvětlil. Jak student bude získávat praxi, náčrtků může ubývat. „V začátcích ho ale každý potřebuje,“ řekl.

Podle něj by se ale hodila i další věc v praxi – a sice podívat se do fungujícího provozu. „Nebylo by od věci, aby na základních školách absolvovali exkurze do výrobních podniků, aby měli žáci představu, jak vypadá strojní výroba. Když k nám přijdou, tak v dílnách jim základní principy ukážeme, ale myslím, že pro celkovou představu by to nebylo od věci – pro žáky v osmé, deváté třídě,“ řekl.

Ředitel „stavebky“ Jindřich Synek by byl pro takové dílny už jenom proto, aby žáci získali přehled, co který obor obnáší – mohou totiž zjistit, že je konkrétní práce baví a chtěli by se jí věnovat jak ve škole, tak jednou i profesně. „Žáci někdy nemají povědomost, co vlastně dělá třeba tesař, co je krov. A když k nám přijdou, tak to vidí. Pokud budou mít žáci dílnu, může zjistit, že ho baví práce se dřevem, začne se zajímat, kam by to mohl jít studovat, je to motivační,“ vysvětlil.

Budou se časem rozšiřovat dílny i na zbývající školy? To se teprve ukáže; jisté je ale jedno: žáci nebudou muset zůstávat pouze u teorie, ale brzy si budou moci praktické dovednosti osvojit i v praxi.