Na šachové turnaje prý jezdí hlavně bratr, do klubu šachistů však patří oba.

Terezka však nestíhá šachy trénovat tak často jako její starší sourozenec, nevěnuje se totiž jen této hře.

„Více než šachy mě baví rokenrol," přiznala malá šachistka. Navíc trénuje ještě basketbal. Pohybovým sportům tak dává přednost před královskou hrou.

To bylo podle jejích slov znát také na turnaji, kde po dvou kolech nezískala ani jeden bod. Sama však přiznala, že je důležité si turnaj užít a zahrát si, nikoli zvítězit.

Již po sedmé

Šachový turnaj se konal již po sedmé v řadě a mladým šachistům zabral celý den. Prezentace se uskutečnila již od půl deváté a jednotlivá kola se hrála průběžně do pěti hodin odpoledne.

Hráči hráli podle Švýcarského systému na sedm kol a pravidla hry posuzoval sudí Daniel Forman.

V celém areálu kouřimské Střelnice bylo celkem živo. Mohlo by se zdát, že až příliš. Rodinní příslušníci totiž volný čas trávili u bufetu, kde si mohli prohlédnout fotografie z oblíbeného seriálu Bylo nás pět. Další pak většinu turnaje strávili v hledišti kinosálu.

Právě kinosál byl místem, kde se všichni mladí šachisté společně vyfotili.

Místnost utichla

Mnoho dětí a dospělých však veškerý čas trávilo v sále, kde se celý turnaj odehrával. Ve chvíli, kdy začalo hrací kolo, tato místnost utichla. Slyšet byly jen polohlasné slova, většinou šlo o „šach" případně „mat".

Trochu hlučněji v místnosti začalo být až ve chvíli, kdy většina dvojic své turnaje dohrála a ke stolům usedaly děti se svými trenéry, rodiči nebo prarodiči, aby hru před dalším kolem ještě více natrénovaly. Mnozí si také říkali, kde vlastně udělali chybu a co mohli zahrát jinak a lépe.

Během hry totiž do jejího průběhu nesmí zasahovat nikdo jiný než rozhodčí.

Na šachový turnaj do starobylé Kouřimi přijeli mladí hráči z Kolína, Peček, Českého Brodu, Milovic, Poděbrad nebo Lyse nad Labem. Přijeli však také hráči z Říčan, Sázavy nebo Čelákovic.

Nejmladšímu hráči turnaje bylo teprve šest let a hájil barvy Spartaku Čelákovice.