Miloš Fišera nejprve všechny přivítal: „Jsem rád, že jsme se sešli v takovém poměrně velkém počtu ," řekl na úvod. Spíkr Pavel Petr ho ihned upozornil, že je to především jeho zásluha. Právě Miloš Fišera totiž oslovoval většinu závodníků z historie, kteří do Kolína zavítali.

Veselou povahu potvrdil první větou

Veselou a vtipnou povahu bývalého mistra v cyklokrosu potvrdily hned jeho první věty: „Potlesk je vždycky příjemný. Já jsem se tady o všechno staral. Vidíte, je to opravdu pěkně udělané," odvětil komentátorovi na jeho slova chvály. „To počasí, to jsem vlastně taky zařídil já," přidal si ještě Miloš Fišera a byl odměněný smíchem a potleskem diváků. „Ty si takový bůh kolínské cyklistiky a vůbec všeho tady," neodpustil si vtipnou poznámku Pavel Petr. „Bůh snad ne, ale velice důležitá osoba," odpověděl mu 
s vtipem sobě vlastním a 
s úsměvem na tváři Fišera. Spíkr se také ptal na to, jaké to bylo v té době, kdy Miloš Fišera závodil s Vojtou Červínkem.

Vojta Červínek se stal trenérem

Pak pokračoval v otázkách. Zajímalo ho, zda byly některé souboje na tvrdé lokty. Podle Miloše Fišery se však dokázali na všem dohodnout. Horší to prý bylo, když Vojta Červínek dělal státního trenéra. Prý vždy věděli, jak se třeba vyhnout tréninku v dešti a poté, když se stal Vojta Červínek trenérem, nutil Miloše Fišeru v dešti trénovat. „To nešlo dohromady, že jo?" vzpomínal se smíchem. „Rádi se vidíme, ale nejsme úplně kamarádi, " zakončil vzpomínání na svého cyklokrosového kolegu Vojtu Červínka.

Fišera odcházel za velkého potlesku

Pak již za velkého potlesku Miloš Fišera opět odcházel na své místo. Druhý z komentátorů Jindřich Pulman pak ještě připomněl úspěchy tohoto Kolíňáka. „Dva tituly světového šampiona a nezapomenutelnou první medaili pro naši vlast v roce 1972. Takhle byly nabité Riegrovy sady, když Miloš za halasu tisícovek diváků získal první stříbrnou medaili pro naši republiku," přirovnal atmosféru ve stanu k atmosféře na velice úspěšných závodech. Vojta Červínek, o kterém se tak dlouhou dobu hovořilo, bohužel do Kolína nedorazil. Komentátoři alespoň připomněli, že získal celkem pět mistrovských titulů.

Kromě něj se omluvil například také Pavel Krejčí. „Chřipka ho nechala sedět doma v Brně," omlouval dvojnásobného mistra a závodníka mnohostranných kvalit Jindřich Pulman. „Zbytečné dodávat, že Pavel Krejčí byl i šampionem v soutěži družstev na silnici, že to byl i mistr republiky na čtyři kilometry na dráze, že to byl i státní trenér naší reprezentace. Prostě šampion, na které se nezapomíná," připomněl úspěšného sportovce spíkr. Obdobná zpráva o neúčasti přišla prý také od dost nepříjemně nemocného Břéti Součka. „Jako první z našich reprezentantů prorazil naši trikoloru do elitní světové desítky," připomněl úspěchy Součka komentátor. Poté se už opět vrátil k těm, kteří do stanu za svými fanoušky zavítali.

Vrátil se do roku 1980, kdy na zmrzlé trati zvítězil starší ze dvou slavných bratří Kloučků – Petr Klouček. „Připomenu, že Petr je dvojnásobným šampionem," řekl Jindřich Pulman. Připomněl, že zvítězil v roce 1980. O rok později mu prý Miloš Fišera naposledy ve své kariéře vyrval zlatou medaili a Petr Klouček své druhé české zlato přibral na svoji hruď v sezóně 1982. O rok později získal bronz na mistrovství světa a velký kus práce prý odvedl také v roli státního trenéra.

Mladší z bratrů Kloučků se pobratřil

V pardubické rodině Kloučků se prý pobratřil také mladší 
z bratrů Kloučků, tedy František. Ten dokázal podle spíkra získat svůj první titul v roce 1985 na ledové trati v Banské Bystrici. „Titul neobhájil, ale po roční přestávce šel na stupeň nejvyšší znovu, aby poslední zlatou medaili získal 
v sezóně 1990," dodal spíkr.