Budova je v soukromých rukou, majitel pobývá dlouhodobě v zahraničí. Nyní se ale podařilo dojednat termín setkání mezi ním a městem, které proběhne koncem léta. Do Kolína by měl přijet i architekt, který se budovou zabývá. I město chce mít samozřejmě na schůzce svého architekta.

„Chceme upozornit, že budova je v havarijním stavu, chceme, aby vlastník prověřil, zda od ní nehrozí nějaké nebezpečí, tedy aby nechal zkontrolovat střešní krytinu, napůl vysypaná okna, někde se houpajících okapy, prostě abychom měli jistotu, že je bezpečná pro lidi, kteří kolem prochází,“ říká starosta Vít Rakušan.

Ilustrační fotografie.
Velké stavby v Kolíně budou pod dohledem kamery



Zatím se plány s budovou stále měnily. Posledním záměrem bylo, že by vlastník začal s rekonstrukcí zhruba v době, kdy začne oprava Pražské ulice, ale k tomu evidentně nedošlo.

Na fakt, že s velkým a docela hezkým objektem v centru města by chtělo něco dělat, už delší dobu upozorňují i sami obyvatelé. „Léta už ten dům známe jenom jako anonymní šedivé zdi, kolem kterých procházíme nebo projíždíme a jako bychom ho ani nevnímali, jako by tam ani nestál. Jen když tam občas vyjedou hasiči, když vítr utrhne okap nebo jako minule něco na střeše,“ podotkl Michal Snížek. „Budova se pomalu stane ostudou Kolína,“ uvedl jeden z pisatelů vzkazů v bedně přání pod vánočním stromem na Karlově náměstí. „Podle mě už se ostudou stala,“ reagoval starosta Rakušan.

Z historie budovy
V místech bývalého vojenského velitelství bývala v historii krčma. A to hned dvakrát. Poprvé ji pod názvem Na ostatním penízi zřídil královský hejtman Jan Mlázovský v roce 1595 pro výčep zámeckého piva. Kolínským konšelům se to však velmi nelíbilo. Město totiž mělo výsadu od krále Václava IV., že na míli v okolí Kolína nesmí nikdo zřizovat krčmy, které by vedly k újmě města. A tak krčma fungovala jen dva roky. K jejímu obnovení došlo v roce 1611 správcem kolínského panství Václavem Vchýnským, tentokrát odolala tlaku konšelů pět let. Pro jistotu pak město pozemek odkoupilo a dům přestavělo na chudobinec, přistavěna byla i dnes již zaniklá kaple Panny Marie Sedmibolestné. Následně budova sloužila jako škola. Do dnešní podoby byla přestavěná v letech 1939 až 1940 pro účely kolínského oberlandratu a gestapa. Od konce 2. světové války do roku 2004 byla v majetku armády, ta ji v roce 2005 vyřadila jako nepotřebný majetek a v roce 2009 prodala soukromé společnosti BM Rent.

Spalničky. Ilustrační foto.
Spalničky stále nenechávají lidi na pokoji