Minulou sobotu 16.08.2008 jsme spolu s manželkou Evou jeli z Kolína do Zásmuk a tentokráte jsme nevolili klasickou cestu "okolo letiště" přes
Bečváry, ale rozhodli jsme se pro bezpečnější a pomalejší variantu cesty v deštivém dni po silnicích II. třídy přes malebné obce v okolí Kolína, jako
jsou např. Radovesnice II., Lošany, Polní Voděrady, Mančice, Dolní Chvatliny, Horní Chvatliny a odtud přímo po staré cestě do Zásmuk. Tato trasa je bezpečnější už v tom, že zde není tolik "závodníků", kteří i v takovém deštivém dni, jako byla uplynulá sobota, jsou schopni předjíždět či jinak ohrozit ostatní "pohodáře" za volantem. A přeci jen … při výjezdu z obce Lošany směrem na Polní Voděrady hned vlevo za posledním stavením na poli a skoro i u silnice se doslova "páslo" hejno Čápů … Celkem jsme jich napočítali 23 !!!

Byli tak krotcí, jeden z nich vyzobával žáby, slimáky a žížaly přímo u silnice, kde jsme zastavili a byl od nás takových 15m. Zprvu se "zarazil" a čekal, co bude, ale pak se nedal rušit a "pásl se dál.

Jaký to zázrak! Naše životní čísla (sečteme-li naše datumy narození) - tedy mé životní číslo a životní číslo manželky, nám také dají vždy dohromady číslo 23 …

V našich tvářích bez jediného slova by jste v daný okamžik shledali výraz štěstí či očekávání? S manželkou se totiž už rok "zatím" neúspěšně pokoušíme založit vlastní rodinu <-> nyní vidíme 23 Čápů na jednom místě, máme shodné životní číslo …

Pokud je to znamení, tak se modlíme, že snad nebudeme mít také 23 dětí, až se nám to poštěstí :-).

Omlouváme se však za kvalitu fotografií - i když vlastníme digitální fotoaparát, tak v osudnou deštivou sobotu jsme jej nechali doma - kdo by v
takové sibérii něco fotil, že? Ale v době moderních komunikačních zařízení nám postačil alespoň fotoaparát v mobilním telefonu, proto je tedy kvalita
snímků ponížena.

Manželé Eva a Jan Syřínkovi z Kolína - Zálabí


Čáp bílý (Ciconia ciconia) je snad nejznámějším českým brodivým ptákem z čeledi čápovití (Ciconiidae), příbuzný volavkám (Ardeidae) a ibisům
(Threskiornithidae). Vyskytuje se v Evropě, střední Asii a severozápadní Africe.

Na české poměry poměrně velký druh, jeho váha se pohybuje v rozmezí 2,3 - 4,4 kg, průměr je kolem 3,5 kg, samice jsou o něco menší. Čápi bílí
dosahují výšky 95 - 105 cm, rozpětí křídel je 155 - 165 cm. Ve zbarvení převažuje bílá barva, konce letek jsou černé, zobák a dlouhé nohy červené,
u mladých jedinců tmavé. Na rozdíl od volavek mají čápi při letu natažený krk. Typickým zvukovým projevem je klapání zobákem.

Čápi se vyskytují na vlhkých loukách, polích, okrajích vod, preferují otevřenou krajinu, často se však nacházejí v blízkosti lidských obydlí.

Na konci léta čápi migrují na zimoviště ve střední a jižní Africe. Několik málo jedinců přezimuje i ve střední Evropě, v České republice se jedná asi
o 10 kusů ročně. Tažná hejna mohou čítat i stovky ptáků.

Nejznámější čapí potravou jsou žáby, patří sem ale i další obojživelníci, také ryby, plazi, hmyz a jeho larvy, hraboši (významné pro zemědělství),
krtci a dále mláďata různých savců. V Africe často sleduje hejna sarančí.

Hnízda si staví na stromech, střechách, komínech, využívají i umělé hnízdní podložky, v poslední době stoupá jejich obliba v hnízdění na
sloupech elektrického vedení. Hnízdění probíhá buď jednotlivě nebo v menších skupinách a začíná v období duben - květen. Hnízdo se skládá
převážně z větví a klacků, samice snáší v průměru 2 - 4 vejce, případně jen 1 nebo dokonce 5. Inkubace vajec trvá přibližně 33 dní, vejce
zahřívají oba rodiče. Dva měsíce po vylíhnutí se mláďata učí létat.

Až do 20. století hnízdil čáp bílý v Česku pouze na Třeboňsku, Písecku a na jižní Moravě. V roce 2001 u nás bylo zaznamenáno 1282 hnízd, z čehož
bylo obsazeno celým párem 901 hnízd a alespoň jedno mládě bylo vyvedeno z 634 hnízd.[1] Dle vyhlášky 395/1992 Sb. patří čáp v ČR mezi ohrožené
druhy.

Mezi největší hrozby pro tento druh nepochybně patří odvodňování mokřin, elektrická vedení, používání pesticidů při ničení sarančí a nezákonný
odstřel jednotlivých jedinců v Africe. Patří také k druhům, ke kterým se vztahuje Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků
(AEWA). Dle Červeného seznamu ohrožených druhů jde stále o málo dotčený druh (Least concert).