Jiníale jdou ještě dál a odpadní vody likvidují ještě kreativněji. „Dělo se to úplně běžně, třeba v Sendražicích. Pokud se takhle chovala celá ulice, tak není žalobce. Slyšel jsem to od anonymních občanů, kteří nikoho nejmenovali, protože chtěli vydržet mezi soudy,“ vysvětlil Pavel Horák, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství.

Problém je ale něco takového dokázat. Stížnosti občanů a sousedů jsou totiž jedna věc, ale chytit viníka za ruku je v tomto případě téměř nemožné.

Částečně proto, že se obyvatelé neradi pouští do takových sporů. „Lidé nám to hlásili anonymně, protože chtějí mezi sousedy přežít,“ řekl Pavel Horák.
Pokud se obyvatelé odmítnout z nějakého důvodu připojit na kanalizaci, obec je může nahlásit právě na odboru životního prostředí.

V takovém případě jsou totiž občané povinni doložit doklad, jak odpadní vody likvidují. „Pokud mají žumpu, tak by jim při odvozu fekálním vozem měla firma vystavit doklad,“ vysvětlil Pavel Horák. „Žumpa má nějakou kubaturu, takže se lze dopočítat, jestli odpad likvidují správně,“ řekl.

V případě, že by kubatura žumpy a odvozené odpadní vody nehrály, odbor může uložit pokutu dosahující až padesát tisíc korun.

To je ale maximální strop. „Můžeme uložit třeba pět tisíc a za půl roku provést další kontrolu,“ vysvětlil Pavel Horák.

I zde se ale nabízí prostor pro korupci. „Nechci nikoho podezřívat, ale může se najít nekorektní firma, která napíše, že mu zlikvidovala víc odpadních vod a opět se to prokazuje obtížně,“ podotkl Pavel Horák.

Ve výsledku záleží podle jeho slov pouze na uvědomělosti občanů. „Je to o individuální vyspělosti těch lidí. Musí dorůst nová generace, která bude mít jiné nároky na životní prostředí ve svém okolí, taková je realita,“ dodal.