Milan Hutla prý naštěstí prozatím žádnou ukradenou věc řešit nemusel. „Vzhledem k pojistce na automobil i kolo bych ovšem krádež těchto věcí řešil pomocí policie," dodal.

Lenka Kranková by váhala podle situace. „Pokud by šlo o auto, určitě bych se na policii obrátila, stejně jako s odcizenými doklady. S kolem bych tam ale nešla. Stejně se většinou v případě staršího kola nic nevyřeší a bylo by s tím zbytečné obíhání," řekla. Špatnou zkušenost má v případě krádeže mobilního telefonu. Nahlásila policistům i kód pro vyhledávání, ale pátrání nebylo úspěšné.

S mobilním telefonem ztraceným na festivalu společně s doklady dopadl podobně také Petr Malý. „Obrátil jsem se na policii na místě, ti mi oznámili, že musím na služebnu," vyprávěl Petr.

Následující den se tedy opakovaně dostavil na služebnu policie. Několikrát totiž na služebně nikoho nezastihl. Když se konečně dočkal, sepsal protokol a tím vlastně všechno skončilo. Ukradené věci se nikdy nenašly. Petrovi nezbývalo nic jiného, než si obstarat nové doklady i nový telefon. Ten měl pochopitelně ihned po odcizení zablokovaný.

Natálie Koblihová vzpomíná, jak se jejich rodina v minulosti obrátila na polici v případě ukradeného kola přímo z garáže rodinného domu. Policie se sice případem zabývala, ale ihned na počátku upozornila, že výrobní číslo mohou zloději přebrousit a kolo se už nikdy nedohledá.
„Tak to také nakonec dopadlo, bohužel," řekla Natálie s tím, že na spolupráci s policií si však nemohli stěžovat.