Místní občané vysílače považují za nedílnou součást svého domova a dlouhodobě bojují za jejich záchranu. Podobný pohled na věc má i město Český Brod, naposledy k jejich demolici zaujalo negativní stanovisko. „Stavební úřad však může vydat souhlas s odstraněním stavby i přes toto stanovisko,“ podotkl starosta Tomáš Klinecký.

Mluvčí majitele stavby, společnosti České radiokomunikace, Anna Tůmová aktuálně uvedla, že stále platí, že vlastník nemá demolici stožárů v plánu a hledá pro ně využití. „Nevíme však, jak dopadnou domluvy se státními organizacemi, proto chceme být připraveni na obě varianty,“ dodala. Současně připustila, že v rámci snahy o zachování liblických vysílačů probíhá jednání s možným zájemcem, který by je případně využil k vysílání.

Proti možné demolici stožárů se již dříve strhla vlna nevole. Obyvatelé širokého okolí sepsali petici, která první únorový týden odešla na pět míst. Zatím Spolek přátel obce Liblice, který petici organizoval, obdržel tři odpovědi.

Ministerstvo vnitra zaslalo kratičkou reakci, že petici bereme na vědomí, avšak není ze zákona oprávněno jakkoliv zasahovat do rozhodnutí týkajícího se možného zachování dotčeného vysílače. „Vysílač je ve vlastnictví společnosti České radiokomunikace, jež by měla dle veřejně dostupných informací rozhodnout ,o osudu’ vysílače v polovině letošního roku,“ stojí ve vyjádření ministerského odbor tisku a public relations.

Předsedkyně spolku Irena Kuklová je z vyjádření zklamaná. „Mrzí mě, že zrovna ministerstvo vnitra nezapřemýšlí o tom, že by vysílače mohly být pro stát strategicky výhodná stavba,“ podotkla předsedkyně. Naráží mimo jiné na myšlenku, že právě vysílače, pro které nyní po přechodu na digitální vysílání není využití, by mohly posloužit jako záložní nástroj komunikace státu s občany v případě mimořádné situace.

Z ministerstva kultury přišla na petici odpověď s hlavičkou a podpisem ministra Martina Baxy. „Vámi uvedené skutečnosti jsem prošetřil a zjistil jsem, že Ministerstvo kultury již obdrželo podnět k prohlášení uvedených stožárů za kulturní památku,“ píše se v reakci.

Podnět vyřizoval odbor památkové péče a ministerstvo došlo k závěru, že v dané věci nebude zahajovat správní řízení o prohlášení za kulturní památku dle zákona o státní památkové péči, neboť předmětné stožáry nemají kulturně-historickou hodnotu stanovenou tímto zákonem.

Nejdelší odpověď pak zaslal Český telekomunikační úřad, nicméně konstatuje, že pokud je mu podle veřejně dostupných informací známo, stožáry nemají statut státem chráněné stavby, je tedy na záměrech a rozhodnutích vlastníka, jak s takovým majetkem naloží. Dále pak úřad píše, že nedisponuje potřebnými výkonnými kompetencemi k tomu, aby mohl vlastníkovi stožárů uložit povinnost je zachovat. Připomíná zároveň, že v případě AM vysílání se jedná o starší systém vysílání, který je postupně ukončován a nahrazován, respektive již v mnoha případech byl nahrazen novějšími technologiemi.

„Nejedná se však o jakýkoli státem nebo regulátorem (Úřad) nařízený proces, jako tomu bylo například v případě přechodu ze zemského analogového televizního vysílání na vysílání digitální nebo v případě následného přechodu ze zemského digitálního televizního vysílání ze standardu DVB-T na standard DVB-T2. K vypínání AM vysílačů dochází vlivem technologického vývoje, resp. v důsledku nezájmu provozovatelů rozhlasového vysílání o tento způsob šíření jejich programů,“ doplnil úřad.