Na připraveném pódiu se vystřídaly celkem čtyři tuzemské kapely.
Koncert odstartovalo hudební seskupení s názvem MZH. Dva zpěváci, tři kytary, dvě basy, klarinet a samozřejmě bicí. Kapela úzce propojená s hlavními hvězdami večera. Do MZH totiž patří road manager Tří Sester – Mafuna, bývalý technik Sester Jonys, Sesterský zvukař Jirka Šimůnek a Jaroušek hraje u Tří Sester na saxofon a u MZH na klarinet.
Čas vymezený pro MZH se neúprosně krátil a za malou chvíli už diváci hlasitě vítají Petra Pečeného. Doctor P.P. nezklamal a svým vtipným vystupování bavil publikum, které ho odměňovalo potleskem a příjemnou atmosférou.
Pak už pódiu vládli punkoví E!E. Na přisprostlé a mnohdy provokativní texty jednotlivých songů pařili malí í velcí. Řady před pódiem však nečekaně ovládly děti školou povinné.
Je vidět, že kapela založená roku 1988 se dostala i do podvědomí těch, kteří v době vzniku seskupení ještě ani nebyli na světě. Nejspíš to však bude vlivem rodičů – rockerů, kteří děti k této hudbě vedou a to doslova bez ohledu na to, jaké vulgarity se v textech nachází.
Na druhou stranu je úžasné, že tato hudba má posluchače už i mezi mladou generací a snad v nejbližší době nezanikne. Heslo Punks not dead tedy ještě stále žije.
Po notování písniček jako je Humusák nebo O králi už se pomalu chystalo vše na příchod Třech Sester.
Legendy rocku na sebe samozřejmě nechaly čekat a tím dostávaly fanoušky do varu. Koncert začal tóny Vlachovky – notoricky známé pecky, ve které se zpívá, že fanoušky zabila cirhóza. To však ještě Sestry na pódiu nebyly. Kotel si však už pobrukoval. To už se objevila kapela a koncert mohl konečně začít.
Nešlo si nevšimnout drobné změny v sestavě a lídr kapely už situaci vysvětluje. „Ronald má zlomenou ruku, do jeho uzdravení ho nahradí kapelník Synů výčepu, Rosťa Cerman," vysvětlil situaci zpěvák kapely. Ronald však na pódiu stejně nechyběl, přepínal kanály na kytarovém aparátu, zpíval vokály a občas si i užil kytary. To v okamžicích, kdy Rosťa hrál na kytaru pravou rukou a Ronald svou levicí držel jednotlivé akordy. O to je koncert živější a zajímavější.
„Neškrť kamaráda v druhé řadě a zpívej," peskoval vtipem Fanánek jednoho z fanoušků. Za chvíli s úsměvem vracel trenky, které přistály u jeho mikrofonu.
Vyžlovkou zněly staré songy i novější písničky. Lidé strženi atmosférou se pohupovali do rytmu, jiní zběsile pogovali, další s rozzářenýma očima sledovali neskutečnou show, která se před jejich zraky odehrávala.
Koncert byl opepřen vstupem písniček Františka Sahuly a Synů výčepu. Vzpomínku na tragicky zesnulého Frantu zakončily Tři Sestry písničkou Sovy v mazutu.
Po uvedení poslední písničky všichni přítomní trochu posmutněli. Očividně se jim ještě nechtělo domů. Fanánek a jeho věrní pochopili a za obrovské podpory fanoušků se před publikum vraceli dokonce dvakrát.
To nejvíce ocenila jedna z náruživých fanynek, která se svlékla do půl těla. Svoji podprsenku odhodila směrem k frontmanovi. Ten ji pověsil na mikrofon a slušně poděkoval.
Pro někoho dobrý vtip, odvázání, pro jiného troufalost. Takoví však ať na koncert nechodí a nebo ať s takovými situacemi počítají. To všechno totiž k této hudbě neodmyslitelně patří.
Celkově se čtyř koncert opravdu vydařil. První zářijový den přálo dokonce i počasí. Klika, že koncert nebyl naplánovaný na pátek, kdy se z nebe linuly provazy vody.
Kdybych měla atmosféru koncertu známkovat jako ve škole, dávám za jedna a soudím, že i ostatní přítomní by se ke mě přidali.