Genetické zemědělství na Kolínsku – sience fiction? Ani náhodou. Mezi zemědělci v regionu se totiž objevily už první „vlaštovky“. Takzvaná modifikovaná kukuřice je totiž podle odborníků plodina, která je odolná proti malému motýlku, zavíječi kukuřičnému. Ten prý ničí úrodu nejvíce. Podle vedoucího školního statku v Poděbradech Jana Kocmánka tato plodina nepodléhá škodlivým vlivům a je u ní garantovaný vyšší výnos.

Nedůvěra je úzce spjatá se špatnou informovaností


„Lidé se dnes na geneticky upravené rostliny dívají dost s nedůvěrou. Ale je to podobné, jako když před padesáti lety přišla inseminace nebo o něco později umělé oplodnění rostlin. Dnes je to normální záležitost,“ říká Jan Kocmánek. Podle něj je to jen nedostatek informací. V minulých letech se pěstování modifikované kukuřice věnovalo také ZAS Bečváry. „Letos ji ovšem nepěstujeme. Osivo se dováží z jižní Ameriky.
Tam se v posledním roce úroda moc nevydařila. Právě z tohoto důvodu se k nám osivo nedostalo,“ popsal hlavní agronom Václav Nedvěd. ZAS Bečváry kukuřici vloni pěstovalo na siláž a na krmení dobytka.


Mnohem zdravější obilovina…


„K potravinovým účelům jsme ji nedistribuovali,“ podotkl Nedvěd. Podle jeho vyjádření se geneticky upravená kukuřice od běžné nijak neliší.
„Je odolnější proti škůdcům, jako je například zavíječ. Žádné jiné odlišnosti nejsou,“ objasnil agronom. Následky řádění zavíječe na obilovině jsou prosté – plíseň.
„Modifikovaná kukuřice je odolná proti těmto škůdcům. Vyskytuje se v ní méně rakovinotvorných látek z těchto plísní, proto je zdravější,“ vylíčil Nedvěd. ZAS Bečváry v loňském roce vyselo na 550 hektarů kukuřice, z čehož přibližně 120 hektarů bylo právě té geneticky upravené.

Autoři: Deník/ Milena Jínová, Tomáš Husa