Kolínského místostarosty Tomáše Růžičky, který má tuto oblast v gesci, jsme se zeptali na pár dalších věcí ohledně tohoto tématu.
Pevně stanovený počet sociálních bytů Kolín v současné době nemá. „Tímto způsobem nepostupujeme. Už v loňském roce rada města schválila směrnici, kterou jsem společně se sociálním odborem připravil a koncipoval jako postup pro sociální bydlení. Ve směrnici definujeme potřeby a možnosti, ale neurčujeme počet sociálních bytů," vysvětlil.
Počet se tak odvíjí od potřeb, v budoucnosti do něj zasáhne připravovaný zákon. Aktuálně pro potřeby bydlení Kolín používá dva krizové intervenční byty, které mohou využít oběti domácího násilí. Kromě toho má město k dispozici několik bytů pro sociální bydlení. „V budoucnosti budeme počítat s krizovými byty, sociálními byty a dostupnými byty v rámci koncepce sociálního bydlení podle připravovaného zákona. Pro vysvětlení za krizové byty můžeme považovat okamžitou pomoc pro maximální dobu šest měsíců," podotkl místostarosta.
Vládní koncepce se podobá kolínskému modelu
Vládní koncepci označil za podobnou kolínskému modelu krizového bydlení, které město stanovilo již v roce 2013. „Pod pojmem sociální byt si představme byt se sníženým standardem. A skutečně, my sami touto cestou již od loňského roku postupujeme a sociální byty poskytujeme skutečně s nižším standardem. Například jednou z dosavadních podmínek je, že nájemce si musí sám vymalovat a vymalování bývá skutečně nutné," vysvětlil.
Jakmile nájemce sociálního bydlení svoji situaci zvládne, byt bude podle Tomáše Růžičky vyjmut ze sociálního bydlení. Stěhovat se však nemusí. „Nájemce ve stejném bytě může i nadále bydlet a hradí standardní nájem," řekl.
Které jsou nejvíce ohrožené skupiny?
A kdo je tou nejohroženější skupinou obyvatel, pro kterou se počítá se sociálním bydlením? „Pro dostupné byty to především mohou být senioři, osoby se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, samoživitelky a samoživitelé nacházející se v tíživých situacích, oběti domácího násilí, osoby opouštějící instituce a osoby opouštějící pěstounskou péči, ohrožené domácnosti s dětmi nebo tam, kde je nutné zajistit sloučení rodiny," vyjmenoval Tomáš Růžička.
Pro koho by měly být byty určeny?
Krizové byty by měly být především určeny pro ty, u kterých je výrazné riziko ohrožení na zdraví či životě a sociální byty pak pro rodiny s dětmi a osoby přežívající venku. „Uvidíme, jakou konečnou podobu přinese připravovaný zákon. V tuto chvíli máme dostupné bydlení v rámci domů s pečovatelskou službou pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Jedná se o 150 bytů. Musím zmínit i dalších 110 pobytových lůžek v Domově pro seniory. Dále máme cca 50 bytů s možností využití na sociální či krizové byty. Další připravujeme," řekl.
Záměrem města je například celková rekonstrukce stávajících holobytů na šest bytových jednotek pro matky s dětmi. „V této souvislosti také dokončujeme plán sociálního začleňovaná na další tři roky s možností čerpání široké škály dotačních titulů. Díky těmto dokumentům budou mít otevřené možnosti i naši další partneři v sociální oblasti. Namátkové např. Farní charita, Rubikon nebo MELA a další," vysvětlil.
Legislativa je nyní nezbytná
A jak hodnotí místostarosta koncepci sociálního bydlení, kterou schválila vláda? „V dnešní sociálně nestabilní době je příprava potřebného zákona a úprava české legislativy opravdu nezbytná. Jak jsem uvedl v připravovaném strategickém dokumentu a prosím, aplikujme tuto větu pro celou naši společnost: Pro budoucnost našeho města je důležité přispět k zastavení rozevírání nůžek mezi jednotlivými vrstvami obyvatel a naopak posílit jejich důvěru v budoucnost," uzavřel náš rozhovor.
