Po šesti urostlých dlouhánech přišla řada i na odvážné reportérky. Poskytnout osobní údaje, vyplnit dotazník a jde se na věc. Samotnému odběru předcházelo vyšetření krve, moči, pohovor s lékařem a prohlídka. „Když dárce přijde, musíme udělat krevní obraz, jaterní testy a odebrat moč. Člověk se nesmí cítit nemocně a neměl by také v poslední době užívat antibiotika. Za další by měl být alespoň půl roku po jakékoliv operaci a hledí se samozřejmě i na další okolnosti. Tohle je to nejzákladnější,“ uvedla lékařka Barbora Čemusová.

Z ordinace doktorky se přesunout na lůžko. Čeká nás pět až patnáct minut samotného odběru, u kterého stále dohlíží sestřičky s profesionálním přístupem. Jistá nervozita je rázem pryč. Pak už se jen občerstvit, doplnit tekutiny a s pocitem dobrého skutku se vrátit do redakce.

Dárcem se může stát skoro každý.

Mýtus, že užívá­li člověk pravidelně léky, darovat krev automaticky nemůže, není úplná pravda. „Třeba léčení vysokého tlaku a tím pádem
i užívání prášků nevylučuje dárcovství. Některé léky nemusí mít totální kontraindikaci. Pokud o dárcovství krve někdo uvažuje a neví si kvůli něčemu takovému rady, ať raději předem zavolá,“ poradila lékařka Barbora Čemusová.

Tereza Hölzlová
Jiřina Holubová