Jedním z takových lidí je i Aleš Kašpar, tajemník Městského úřadu Český Brod, statutární zástupce pěveckého sboru Voxu Bohemicalis, obyvatel Štolmíře, farník a také jedna z duší aktivity, která se snaží o záchranu a využití kostela.

„Pokoušíme se dát dohromady zakládací dokumenty nadačního fondu pro záchranu kostela. Podílela by se na něm farnost jako vlastník, město, neziskové organizace, tedy Mamaloca, a vzhledem k tomu, že jde o duchovně kulturní prostor, tak také základní umělecká škola se svým Vox Bohemicalis," předeslal Aleš Kašpar aktuální plány.

Druhou rovinu podle jeho slov představují veškeré aktivity, které se v tomto prostoru dějí. Letos se tam uskutečnilo už několik benefičních koncertů. Jako vyvrcholení Podlipanských slavností to byl například koncert Pavla Šporcla. „Oslovili jsme ho s přáním, aby dal záštitu celému projektu. Byli jsme zvědaví, co tomu řekne. Záštitu přislíbil," prozradil Aleš Kašpar.

Následovat bude zadání projektové dokumentace na základní sanaci. Po konzultaci se stavebním technikem kolínského vikariátu Milošem Herzogem je to v první řadě statika. „Máme už první materiály vzniklé ve spolupráci s památkovým ústavem a se studenty architektury, i jejich několik prací už je na světě," poznamenal Aleš Kašpar.

Dále bude potřeba opravit střechu a krov, třetí věcí je pak to prakticky nejcennější – západní průčelí s ozdobnými prvky, mezi které patří třeba Lichtenštejnský znak. Dokumentace by podle odhadu Aleše Kašpara mohla být do půl roku zpracovaná a na základě ní se bude pokračovat v jednání s ministerstvem kultury a následně žádat o dotace.

Zapomenout nelze také na velmi cenné varhany. Nástroj ze štolmířského kostela pochází z roku 1688 z dílny Johanna Heinricha Mundta. Od tohoto varhanáře se dochovaly pouze dva nástroje – v Týnském chrámu na Starém Městě pražském a ve Štolmíři.

Jedná se o třetí nejvzácnější varhany v České republice. Původně byly postaveny pro slavný Sázavský klášter.

Hrubý odhad na jejich rekonstrukci je poměrně snová částka – kolem 10 milionů. Proč tolik? Jsou hodně cenné a bohužel hodně zničené. Trochu ostudou je, že o jejich stavu se možná ví víc v zahraničí než u nás. „Nedávno nás na toto téma upozornili Holanďané," přiznal Aleš Kašpar.

Nad další budoucností kostela ve Štolmíři se nedávno uskutečnilo setkání. „Snažili jsme se tam pozvat lidi průřezově jak věkem, vzděláním, tak i třeba zaměřením, takže přišli úředníci, lidé z ministerstva, členové neziskových organizací, farníci, umělci, učitelé, opravdu široká škála. Ani bych nevěřila, že přijde tolik lidí. Bylo znát, jak velký význam má tato památka pro své okolí," popsala PR manažerka městy Český Brod Petra Ištvániková.

Kdo jste ve štolmířském kostele ještě nebyl – svatostánek je běžně veřejnosti nepřístupný – máte jedinečnou možnost. Dne 10. prosince tu chystá poslední koncert tohoto roku adventní vystoupení Jiřího Stivína.

Z historie kostela

Stavba kostela sv. Havla ve Štolmíři začala v roce 1710 podle projektu jednoho z nejvýznamnějších barokních stavitelů Františka Maxmiliána Kaňky. Soudí se tak podle toho, že má shodné motivy jako Kaňkovy kostely sv. Jana Nepomuckého v Kutné Hoře či sv. Klimenta v pražském Klementinu. Jak už to tak ovšem bývá nejen v naší době, se stavbou se hezky začalo, ale také brzy skončilo. Přesněji řečeno s původní verzí. Došly peníze. Kostel se dostavěl v neúplné a pozměněné verzi, jejímž autorem byl zřejmě oblíbený lichtenštejnský stavitel Tomáš Vojtěch Budil. Stavba se hodně vlekla, hotovo bylo až po více než 40 letech, v roce 1750. Přesto je dnes kostel monumentální stavbou, jež vévodí svému okolí. Naposledy opravován byl v roce 1935, částečně v roce 1956 byla zabezpečena střecha proti zatékání.