Tento netradiční podnik přilákal do areálu kluboven ve Václavské 4 na 250 návštěvníků zřad skautů a jejich rodičů, přátel kolínského hnutí i dnes již pasivních bratří a sester. Svěcením vlajek oddílů v10:40 se strhla vlna programu, která utichla až v17 hodin odpoledne. Obřadu se ujal páter Bedřich Blažek a světil vlajku 1. střediska, vlajku oddílu Havranů a vlajku i totemovou hůl Havráňat.

Každý zpříchozích oslavenců si mohl vybrat, jak své sobotní odpoledne stráví. Jedna zmožností byla návštěva výstavy tvořené historickými exponáty oddílů a fotografiemi, které zachycují dějiny kolínského skautingu. Rodiče si rádi prohlédli klubovny, ve kterých se děti schází, oddíly zde měli totiž připravené malé výstavky ze své pravidelné činnosti. U Surikat se mohli unavení či zmrzlí posadit, dát si kávu nebo čaj a popovídat s činovnicemi oddílu. Stejnou možnost nabízely i prostory bývalé resturace Ivanhoe, kde hotel Theresia vystrojil velkolepý raut.

Hlavní program však probíhal venku na pódiu. Kposlechu hrál mládežnický hudební soubor Dixiland pana učitele Vlka, představila se zde škola taekwon-do Sula a její mistr ČR, vystoupila Národní divadelní skupina pana Gulyáše sŠaškovskou pohádkou. Nechyběl proslov vůdce střediska p. Jana Převrátila a rozkrojení narozeninového dortu. Pro rodiče byly dále připraveny soutěže: Tatínkové řezali špalek, maminky soutěžily o nejlepší buchtu a děti malovali šátky, které sloužily jako vstupenky. Vítězem soutěže o nejlepší šátek se stal Tomáš Bína „Brumík“ zHavráňat a vyhrál stan. Celé nabité a příjemné odpoledne zakončila kolínská rocková skupina Kerberos, jejíž členové jsou zpřevážné většiny také skauti.

Jaký program měl tedy největší úspěch? „Já jsem si nejvíc užila módní přehlídku na pódiu,“ říká devítiletá Petra Potměšilová alias Sandwich.

„Mně se líbilo celé odpoledne. Nejvíc divadlo a karatisti, kteří rozbíjeli tašky a uměli se ubránit snožem,“ přiznal se devítiletý David Kováč alias Číro.

„Na Párty se mi líbilo, jak to celé fungovalo a že se vůbec uskutečnila. Moc mě bavilo hledat klíč uvnitř nádob spudinkem, kamením a trávou. Jsem rád že jsem skaut, protože jsem tak poznal hodně lidí,“ zakončil jedenáctiletý skaut Martin Zouek „Krteček“.

A co tedy z Párty vyzdvihnout nejvýš? Po chvíli přemýšlení mě napadá, že každý znávštěvníků udělal vsobotu dopoledne mnoho pro své zdraví. Topil se totiž v nejsilnějším léku, kterému se žádná chemie nevyrovná. Tento mocný medikament nás obklopoval ze všech stran a rádi jsme se jím nechali překonat. Může nám připadat vzdálený a bezvýznamný, ale pokud podlehneme jeho kouzlu, učaruje nám, vztáhne knám levici a pevně uchopí. Přinesl mnoho radosti do zamračené soboty a doufejme, že bude přinášet mnoho radosti skautům i vnovém století. Byl to dětský úsměv.