Zvoní. Rozdováděné děti se pomalu zklidňují v lavicích. Do třídy vstupují dva učitelé. Přesněji jedna vyučující a jeden asistent. Na 5. ZŠ v Kolíně začíná hodina angličtiny ve třetí třídě.

Slova se ujímá Gaël Vandewiele, osmadvacetiletý asistent z Francie, který tady v letošním školním roce v rámci programu Socrates - Comenius asistuje při výuce cizích jazyků. Je vyslán a financován francouzskou Národní agenturou pro evropské programy.

S maňáskem v ruce procvičuje s dětmi barvy. Žáčci se můžou přetrhnout. Je vidět, že jsou na cizojazyčné vedení hodiny angličtiny zvyklí a že se rychle přizpůsobují. Kde chybí přesné porozumění, nastupuje názorná ukázka, mimika.

Protože i Gaël se učí, jak motivovat děti, jaké metody použít, co procvičovat a co nového naučit, do vyučování běžně zasahuje učitelka Iva Lokajová, která má nad novým asistentem jakýsi patronát. Ve vedení hodiny se doplňují, pro děti jsou činnosti velice pestré. O tom, že je to baví, není pochyb. Ruce se s vervou třepotají nad hlavou. Každý chce být vyvolán a předvést se.

A je co předvádět. Uvědomíme-li si, že děti začaly s výukou cizího jazyka před necelými třemi měsíci, bravurně už zvládají barvy i počítání do deseti, reagují na jednoduché otázky, s potěšením zpívají anglické písničky i říkadla, která doprovázejí pohybem.

„Pro děti je přínosné, že je tu někdo takový. Už si zvykly a běžně se stává, že ho oslovují i na chodbě o přestávce. Je s ním dobrá spolupráce. Učí se, jak s dětmi pracovat, jak dělat rozhovory, jak je učit, jak je zklidnit a aplikuje to hned do své části hodiny. Chodí i na náslechy do ostatních předmětů a sleduje celý proces vyučování,“ chválí asistenta Iva Lokajová. „Některé děti ho považují i za svůj vzor, protože umí několik jazyků a je schopen se s nimi domluvit,“ dodává učitelka.

Gaël bydlí zatím u manželů Tvrzníkových v Sendražicích, společně s kolegyní z Turecka, která působí v sendražické mateřince. Jiří Tvrzník je rodič dítěte navštěvující místní mateřskou školu Sluníčko. „Protože ve školce potvrdili svůj zájem tam mít asistentku z jiné země, domluvil jsem se s nimi, že pomůžu s administrativními a organizačními věcmi i s jazykovou bariérou. Pomáhal jsem s organizačními věcmi i na páté základní škole, kde pracuje manželka jako učitelka a i já jsem tam působil, než jsem odešel na mateřskou dovolenou. Pro tuto školu je to první zkušenost s asistentem z jiné země. Jsem přesvědčen, že pro děti je velice užitečné, když slyší cizí jazyk od rodilého mluvčího či člověka z další země, když mají možnost komunikovat i mimo hodiny, mají možnost se seznamovat s jinou kulturou. To všechno rozšiřuje obzor, zvlášť dětí, které jsou na všechny podněty vnímavé,“ říká Jiří Tvrzník.

Děti občas dost překvapí

Gaël studoval jazyky, aktivně mluví pěti, chce se věnovat angličtině, kterou by potom vyučoval ve Francii. V České republice sbírá zkušenosti s výukou, učí se nové metody práce a poznává český styl života. Pomáhá v hodinách angličtiny a němčiny, odpoledne po vyučování vede kroužek francouzštiny.

Máte nějaké zkušenosti s vyučováním dětí?
Ne, je to moje první zkušenost.

Je to pro vás obtížná práce?
Ne, příliš, ale někdy jsou překvapující reakce dětí.

V kterých ročnících vyučujete?
Působím v hodinách od třetí do deváté třídy.

Která věková skupina je vám bližší?
Práce s těmi staršími mi vyhovuje víc, ale menší děti jsou aktivnější.

Jak často učíte? Máte stanovený počet hodin za den čí týden, který je vaším úvazkem?
Musíme dodržovat program Comenius, v rámci kterého musíme odučit dvanáct až šestnáct hodin týdně.
Je pro vás obtížné žít v České republice bez rodiny, přítelkyně?

Ne, jsem docela zvyklý, protože moje přítelkyně žila rok v Americe a v současné době je na obdobném pobytu v Irsku. Děláme v podstatě stejnou práci, a tak můžeme jeden druhému lépe rozumět. Jenom ta velká kilometrová vzdálenost mezi námi je obtížná. Na týden jedu za ní, už se těším.