A nebyla to oslava ledajaká. Sešli se zde všichni klienti i personál penzionu a dorazila také delegace z radnice v čele s místostarostou Pavlem Hoffmannem.
Marie Drahovzalová se s gratulanty podělila o své zkušenosti, které nasbírala během své životní poutě. „Celý život jsem pracovala v zemědělství. V družstvu jsem byla zaměstnaná až do důchodu. Pak jsem musela ošetřovat svou švagrovou a nakonec se přestěhovala do domku na Zálabí blízko atletického areálu.

Ten dům měl nízko okna a mládež, která se vracela z atletického stadionu, mi sedala na parapety. Úplně mi ta okna zničili. V roce 1992 jsem se přestěhovala sem do penzionu. Jsem tady tedy úplně od začátku a moc se mi tu líbí,“ shrnula svůj život v několika větách. „Vůbec mi nepřipadá, že mi je devadesát,“ pochvalovala si paní Marie, která nedá dopustit ani na personál domova. „Starají se tu o nás jako o vlastní děti,“ říká.