„Od okamžiku, kdy jsem dorostl do věku, že jsem si začal svůj vlastní život uvědomovat, mám pocit, že se mi život stává shodou náhodných okolností, aniž bych se o to, co se kolem mě a se mnou děje, nějak výrazněji zasloužil,“ pokračoval Luboš Dobrovský.

V obřadní síni radnice nezapomněl připomenout osoby, které se zasloužily o to, že se Kolín i Ohrada, kde s bratrem a maminkou prožil celou válku v marném očekávání návratu tatínka, oživily v jeho paměti.

„Že se oživily vzpomínky na Kolín a na kus židovství, který ve mně je. Za to má mé poděkování paní Miroslava Jouzová. Má zvláštní talent v lidech, kteří přicházejí do Kolína, obnovit vědomí, že spolu s námi se všemi žili lidé, kteří se stali obětí podivného rasového šílenství,“ dodal.

V době, kdy Luboš Dobrovský přebíral Cenu města Kolína, mu bylo 85. let. „Doufám, že za těch několik let, které mi ještě zbývají – mám to naplánované nejméně do stovky – neudělám nic, co by důvody, pro které jsem takto vyznamenán, byly mým jednáním poškozeny,“ řekl tehdy Luboš Dobrovský.

Slavnostní chvíle v obřadní síni kolínské radnice připomíná naše fotogalerie.