„Léčba vyžadovala úzkou multioborovou spolupráci. Navzdory ní pacient zemřel,“ řekl zástupce ředitele kolínské nemocnice pro zdravotní péči Pavel Hoffmann serveru Seznam Zprávy, který o případu informoval.

Hoffman také uvedl, že v případech nakažení plynatou snětí je často nutná amputace postižené končetiny. Ani ta ale nemůže zaručit pacientovu záchranu. 

Podle Petra Chudomela, ředitele Oblastní nemocnice Kolín, není známo, jakým způsobem došlo k vývoji nákazy. „Princip onemocnění spočívá v tom, že například imunologicky kompromitovaný jedinec je v terénu nakažen běžnou bakteriální florou buď z vlastního tlustého střeva nebo běžně žijícími bakteriemi v našem okolí, například v půdě, prostřednictvím poranění kožního krytu. Jedná se o bakterie, které se množí za nepřístupu kyslíku, ten je naopak zabíjí,“ popsal ředitel.

Bakterie klostridií, která onemocnění způsobují, jsou běžně přítomné ve střevní mikroflóře, i když ve velmi malém množství. Nachází se také v půdě, kam se mohou dostat s výkaly, a jejich spory tam mohou vydržet i třeba několik desítek let. Jednoduše řečeno: ke vzniku nákazy tedy může dojít i při nevinném říznutí se při práci na zahrádce.

Ročně se v České republice objeví jen několik málo případu této nemoci. V roce 2019 a 2020 databáze Státního zdravotního ústavu neevidovala žádný případ, v roce 2021 jeden a loni od ledna do října dva.

Plynatá sněť je považována za typické válečné onemocnění. Může se však vyskytnout i v mírových dobách, například při živelných pohromách. Způsobují ji klostridie, což jsou nebezpečné bakterie, které rozežírají postižené tkáně a produkují plyny a řadu toxických látek. Vzniká například po úrazech, kdy jsou bakterie zaneseny hluboko do rány, například spolu se zeminou.