S nápadem uspořádat tuto akci také v Kolíně přišla Lenka Homolková, která je dlouhodobou členkou pražské univerzitní skupiny Amnesty International. Právě tato mezinárodní lidsko – právní organizace totiž akci pořádá. Společně s ní se na akci podílel také Adam Heres.

CO JE VLASTNĚ MARATON PSANÍ DOPISŮ?
A o co vlastně jde? „Vždy jednou za rok organizace vybere dvanáct případů, v rámci kterých lidé po celém světě posílají stovky tisíc dopisů jednotlivým úřadům. Případy se týkají většinou lidí, kteří jsou nějakým způsobem nespravedlivě stíhaní, nespravedlivě uvěznění, popřípadě bojují za lidská práva, ale není jim to umožněno tak, jak by mělo," vysvětlila Lenka Homolková. Případů bylo podle jejích slov původně dvanáct, nakonec však lidé mohli psát jen jedenácti vybraným.

Jeden z případů je totiž již úspěšně vyřešený, z čehož mají pořadatelé velkou radost. A komu například mohli zájemci napsat? Za koho mohli psaným písmem bojovat? „Z těch známějších je to například Edward Snowden, který upozornil na to, že americká vláda sbírá data proti vůli svých občanů. Za to měl být uvězněný za vlastizradu, tudíž byl v podstatě donucený utéct. Amnesty chce, aby mu byla navrácena práva a on se mohl vrátit domů," popsala jeden z příběhů kolínská pořadatelka. Další je Annie Alfred, holčička, která je albínka. „Dívka žije v neustálém strachu z toho, že ji někdo zabije, protože v Malawi funguje taková pověra, že části těl těch albínů jsou kouzelné a dělají se z nich lektvary," vysvětlila.

V psaní dopisů podle pořadatelů neexistují vlastně žádná pravidla. Každý může napsat svůj dopis tak, jak ho cítí. Může přidat klidně kresbu. „Možné je napsat dopis podpory přímo těm lidem nebo jim poslat fotografii s nějakým hezkým vzkazem," řekl Adam Heres. Pravidla nejsou daná ani v počtu dopisů. Můžete si vybrat jeden z případů, který se vás nejvíce dotýká, ale můžete napsat klidně všem a podpořit svými slovy více nespravedlivě souzených či utlačovaných lidí.

LEPŠÍ JE PSÁT ANGLICKY

Ačkoli není problém psát v češtině, lepší je napsat dopis v anglickém znění. „Proto jsme připravili šablony," vysvětlil Adam Heres. Každý příchozí tak nemusel dlouho přemýšlet nad anglickými slovíčky, ale mohl použít již připravený dopis.

Každý, kdo přišel, mohl také přispět na známky, které je nutné na dopisy koupit. „Za dobrovolné příspěvky, případně něco přidáme ze svého, pošleme dopisy v jednotlivých obálkách, protože to působí daleko lépe, než když to odesílá Amnesty v jednom velkém balíku," vysvětlila Lenka Homolková.

Pořadatelé maratonu psaní dopisů pojali akci jakou součást většího celku. Založili totiž spolek Živé kultury a tato akce je pouze začátkem. „Dále připravujeme projekt Půlnoc v Nymburce, chceme ho přenést do Kolína," vysvětlil Adam Heres. Popsal, že půjde o večer, kdy se studenti i starší lidé budou moci převléct do kostýmů z 20. a 30. let. Následovat prý bude Majáles, který je podle pořadatelů vrcholem jejich snažení. Majáles by měl být několikadenní a neměl by se týkat pouze hudby. Cílem je ukázat Kolíňákům, že mezi mladými lidmi, je spoustu talentů, o kterých místní nevědí.