Co je pro vás nyní v nemocnici nejtěžší?
Zajistit dostatek kvalifikovaného personálu. Nemocnost je veliká, kolem stovky zaměstnanců je nyní nemocných nebo v karanténě. Druhou věcí je pak náročnost práce o covid nemocné pacienty. Psychicky i fyzicky je to neuvěřitelně těžké. Pečovat o člověka, který je v dechové tísni je náročné a to zejména pro personál, který na to není zvyklý. Je třeba si uvědomit, že covidové jednotky máme třeba na kožním, rehabilitačním, ortopedickém, gynekologickém a dalších odděleních, kde zkušenosti s takovými nemocnými nemají. Ale zvládají to bravurně a za to jim patří můj velký dík a obdiv.

Jak moc jsou ohroženi pacienti s jinými nemocemi než je covid–19 z hlediska poskytované péče?
Zde platí mnoho let starý postulát, že tzv. „pořadí pacientů určuje lékař.“ Lékaři určují, který pacient bude přijat do nemocnice a přitom musí zvážit všechny okolnosti. Dělají to koneckonců celý svůj profesní život. V současné době v žádném případě nejsou ohroženy hospitalizace pacientů, kteří potřebují akutní a neodkladnou péči. Nechtěli bychom se dostat do situace, kdy budeme zvažovat, jestli odoperujeme pacienta s nádorem nebo přijmeme pacienta s covidem. Zároveň si ale dobře všichni uvědomujeme, že tato situace reálně může nastat.

Kdy podle vás pacient s covidem potřebuje hospitalizaci? Co nebo kdo určí, že je jeho stav natolik závažný, že je třeba jej přijmout do nemocnice a zároveň nebude „blokovat“ místo závažnějším případům?
Ono to není o tom, jestli my jako nemocnice jsme ochotní ho přijmout. Je to pacient, který přichází do nemocnice nebo je přivážen ve stavu, který už není schopen doma zvládnout. Tím dominujícím příznakem je pocit nedostatku vzduchu. To znamená, že je v dechové tísni. A to je stav, který doma nezvládnete.

Jak byste tento stav popsal?
Pacienti trpí takzvanou hyposaturací, nejsou schopní normálním dýcháním dostat do krve tolik kyslíku, kolik tělo a jeho orgány (mozek, ledviny, srdce… atd.) vyžaduje. K tomu potřebují kyslíkovou podporu, kdy vdechovaný vzduch obohacujeme kyslíkem. Pacient ale dýchá sám. Samozřejmě dostává další léky.

Jak dlouho tato léčba obvykle trvá?
Pokud léčba zafunguje, tak zlepšení lze pozorovat za pět až sedm dní. Pokud nezafunguje, může pacient skončit až na umělé plicní ventilaci. To už je pak prognosticky velmi nepříznivý stav.

Jak moc závažné podle vás onemocnění covid–19 je?
Vedou se o tom samozřejmě diskuse, zda je to či není „obyčejná“ chřipka. Už se zapomnělo, že chřipka je velmi těžké onemocnění a vždycky byla. Já si myslím, že to je závažné onemocnění, zejména pro určitou skupinu lidí: lidé starší, obézní, s vysokým krevním tlakem a cukrovkou. To je něco, co už o nemoci s jistotou víme. Stejně jako to, a nikdo neví proč, že téměř nepostihuje mladé lidi do 15 let. Nikdo zatím nedokáže vysvětlit ani to, proč u někoho nemoc probíhá velmi lehce, téměř bezpříznakově, u někoho o něco hůře a u někoho má nemoc velmi závažný průběh a ohrožuje ho na životě. Někteří pacienti se dokáží zhoršit během několika hodin. A zároveň není automatické, že někomu, komu je 80 let, musí nutně na covid zemřít.

Jsou podle vás současná opatření adekvátní situaci?
Myslím, že ano, jejich dopad ale závisí na tom, jestli je společnost schopná je dodržovat a zda je dodržovat chce. A to se podle mě úplně neděje. Zároveň se domnívám, že měla přijít už dřív a především měla být přijata plošně. Jakmile se začne dělat mnoho výjimek, pak jsou nařízení nečitelná, špatně se kontrolují a ještě hůře vymáhají. Netvrdím, že při razantnějším postupu by k šíření epidemie nedošlo vůbec, ale postup viru populací by se zpomalil - rozložil v čase a daleko méně tak zatížil nemocnice.

Kdy se podle vás situace zlepší?
První optimistické zprávy co se týče počtu nakažených, již zaznamenáváme nyní. Smutná čísla ale figurují u počtu zemřelých. Ke zmírňování dojde, pokud se současný trend potvrdí. Nejdříve až v následujících týdnech, možná déle. A pokles, předpokládám, bude velmi pozvolný. Nemocnice, rozhodně žádná velká úleva nečeká.

Jak prožijeme letošní Vánoce? Tak, jak jsme zvyklí nebo jen v duchu rodinném?
Já bych si velmi přál, aby lidé Vánoce oslavovali důstojně, protože svátky vánoční si to zasluhují. Tak, jak se oslavovaly v posledních letech, to nemá se svátky, které mají vést ke zklidnění, zamyšlení a požehnání, vůbec nic společného. Možná nás covid přivede zpět k podstatě: být v kruhu rodiny, zapálit si svíčku, předat dárek a říct, si, co je pro nás v životě důležité a taky se podle toho začít chovat. Třeba dostáváme příležitost obětovat předvánoční shon ve prospěch adventní nálady a klidu. V tom by pro nás jako pro lidstvo, mohl být rok 2020 skutečně zlomový.

Závěrem mi dovolte, abych poděkoval všem lékařům, sestřičkám a ostatním zaměstnancům, kteří se v této době starají o pacienty ať covidové či necovidové. A to nejen v naší nemocnici.