Město například zadalo projekt na rozšíření prameniště Tři Dvory, kde by měly vzniknout nové vrty, nyní se tam dělá hydrogeologický průzkum. Další již zpracovávaný projekt je na opětovné zprovoznění a rozšíření prameniště Veletov. To bylo odstavené kvůli nedořešeným majetkoprávním poměrům, řešila se například příjezdová cesta. Starosta Kašpar předpokládá, že práce na obou prameništích by mohly být hotové během dvou let.
Zároveň se dělá několik dalších opatření, která by měla situaci s vodou napomoci. Vodohospodářské sdružení Kolín, což je Kolín a dalších zhruba 15 obcí, připravuje dva vodojemy. Jeden by měl vzniknout na Křečhoři, nyní se odsouhlasil výkup pozemků, takže ke stávajícímu vodojemu by měl přibýt druhý. Sloužil by zejména pro oblast Břežany, Velim apod., aby vyrovnával špičky v odběrech.
Další nový vodojem by měl být pro Zálabí, průmyslovou zónu, Sendražice, přes zónu jsou připojené obce Volárna, Jestřabí Lhota, Velký Osek, do budoucna se budou připojovat Veltruby. Tento vodojem by měl vyrůst na Vinici, už se také projektuje.
„Do konce roku bychom chtěli mít stavební povolení a příští rok vodojem postavený. Máme výhodu, že vodojemů máme poměrně hodně, můžeme s nimi pracovat. Na druhou stranu nemohou být předimenzované, protože voda v nich může být maximálně 24 hodin,“ připomněl starosta s tím, že město současně řeší i s firmami, zda by mohly upravit výkyvy odběrů vody.
Kolín také domluvil vyšší odběry vody od kutnohorského vodohospodářského sdružení Vrchlice Maleč, s nímž je spojený přes vodojem letiště. Zároveň bude jednat ještě s provozovatelem vodohospodářské soustavy na Havlíčkobrodsku.
I když se podaří navýšit kapacity, kolínské vodohospodářské sdružení nemůže v nejbližší době připojovat na vodovod další obce. Připojí vlastně už jen Veltruby, které už to mají několik let zasmluvněné.
Podle názoru starosty přijde v horizontu 10 až 15 let nejspíš ke slovu krajní možnost, a to čerpání vody z Labe. „Nyní zadáme studii proveditelnosti. Výhodou je, že dvě úpravny vody, tedy pod Lučebními závody a na Vinici, jsou relativně blízko. Ale je jasné, že by to byla obrovská investice. Ovšem myslím, že to do budoucna bude opravdu jediná šance,“ uvedl Michael Kašpar.
Dělají se samozřejmě i zdánlivě menší kroky ve snaze zadržovat vodu v krajině, využívat dešťovou vodu co nejvíce. Plánuje se třeba revitalizace tůní u Zibohlav, na což bude město žádat o dotaci, s využitím dešťovky se pracuje i u městských projektů. Například v právě budované sportovní hale se bude využívat dešťová voda, taktéž u chrámu sv. Bartoloměje. Intenzivně se nyní hovoří také o propustné dlažbě, která by se měla v širší míře uplatnit na parkovištích a je na ni možnost čerpat dotace.
