Na svět v okrese Kolín podle dostupných statistik loni přišlo celkem 1205 dětí – tedy 12,05 novorozeňat na 1000 obyvatel. Okres tak spolu s Prahou-Východ drží v míře počtu novorozeňat stříbrnou příčku, vyšší hrubou míru porodnosti má podle aktuálních statistických údajů jen Brno-město.

Navzdory tomuto ukazateli, jednotlivé obce Kolínska jednoznačný nadprůměr nevykazují. Stav porodnosti je v nich značně rozkolísaný. Někde se narodilo hodně dětí, jinde vůbec žádné.

Pomyslnou první příčku obsadila obec Žabonosy, kde se narodilo 8 dětí, což ale v průměrném přepočtu činí 33,47 dětí na 1000 obyvatel. Druhé místo si druží Krupá, kde se narodilo 13 dětí, což tvoří statisticky v hrubé míře porodnosti 33,33 dětí v přepočtu na 1000 obyvatel. Třetí nejplodnější obcí jsou pak Libenice s 9 narozenými dětmi, což dělá v průměrném výčtu 29,75 dětí na 1000 obyvatel.

Vysoký počet novorozeňat v těchto vesnicích ovšem z hlediska okresního průměru sráží jiné obce, kde se nenarodilo ani jedno dítě. Sem patří Církvice, Dománovice, Grunta, Krychnov, Masojedy, Zalešany. Velmi nízkou porodnost pak má také obec Krakovany, kde přišla na svět 3 novorozeňata, což tvoří průměr 3,58 dětí na 1000 obyvatel.

Samotné město Kolín se dostalo slabě nad republikový průměr. V minulém roce se zde narodilo 368 dětí, což činí 11,78 dětí na 1000 obyvatel.

Ačkoliv počet narozených dětí kontinuálně roste, zvyšuje se neustále i průměrný věk prvorodiček, který v roce 2016 přesáhl hranici třiceti let.

I když tento trend stále trvá, přesto jsou ale i maminky, které se od něj začínají odtahovat. "Miminko jsem si šíleně přála už po dvacátých narozeninách. Okolí si klepalo na čelo, ale protože mám staršího partnera, nakonec jsme se rozhodli, že si dítě pořídíme, až oslavím dvacáté třetí narozeniny. Podařilo se a vůbec nelituji,“ řekla třeba Pavlína Skálová, která je přesvědčená o tom, že má v tomto věku na dítě dostatek energie, a až se potomek osamostatní, nespadne rovnou do důchodu.

Protikladem je Eliška Zahradnická, která se prvního dítěte dočkala až ve čtyřiceti. „Když mi bylo třicet osm, už jsem se smiřovala s tím, že skončím jako bezdětná, pak jsem ale zničeho nic narazila na prima muže a o dva roky později už jsem byla v očekávání,“ dodala, avšak vzápětí připustila, že i když je šťastná, že syna má, kdyby mohla podruhé volit, určitě by chtěla porodit první dítě dříve. „Na druhou stranu, výhodou tohoto věku je už určité materiální zajištění, které bohužel mladé rodiny často nemají,“ podotkla.

V počtu dětí v rodině pak také v kolínském regionu převažují rodiny s jedním a dvěma. I když statisticky roste i počet rodiček třetího a dalšího potomka, v celorepublikových číslech netvoří ani 20 procent.

Muži se pak v zakládání rodin podřizují povětšinou svým partnerkám. „Moje žena je starší, proto jsem si pořídil první dítě už v pětadvaceti. Po osmi letech už máme čtyři,“ řekl třeba Josef Procházka.