„Kluci to dojedí, dopijou a jdou na to,“ uklidňuje pár minut před jedenáctou dopoledne nedočkavce na břehu vedoucí chlumeckého rybářského střediska Pavel Bergr. Ryby se třepotají ve zbytku vody největšího středočeského rybníka, toho času vypuštěného. Kdyby tušily, že je jejich posláním nechat se sníst při večeři největšího křesťanského svátku, asi by si pomysleli něco nekřesťanského.

A pak to přišlo. Chlápci v zelených gumových kabátech nasedli do loděk a prostor v síti se začal zřetelně zužovat. Zvědavci na břehu už podle prvních kapřích hřbetů usoudili, že letošní výlov bude „absolutně nejbombastičtější a ryby budou úplně famózní“.

Není náhoda, že podobně to viděly i srocené děti z místní školy. „Támhleto je aspoň dvacetikilovej kapr. A támhle je štika jako prase. Jé, a todle je určitě úhoř!“ bohapustě si vymýšlí asi osmiletý školák. Ale spolužačky zaujal.

Veselo je i mezi rybáři, mezi jejichž prsty protékají metráky ryb. Letošní výlov předvídají jako průměrný. „I když teď na začátku se nedá ještě poznat. To v hrubých rysech budeme vědět zítra,“ říká Václav Kafka, místní rybářský guru.

Z jednoho podběráku se dovedně vyškubne štika a plazí se po břehu. Děti na břehu řičí nadšením. Jeden z mužů v zeleném je ale větší šelma a štika putuje do správné kádě. Pak už vše upadá do stereotypu a podzimní pichlavé slunce dodává pohledu na lesknoucí se a pohybující hladinu rybníku svéráznou atmosféru.