Vodárna bývala ve vlastnictví státu, patřila Středočeským vodovodům a kanalizacím, které ji v období kolem privatizace prodaly soukromé osobě. Posledním majitelem je město.

„Koupilo ji proto, že vznikl tlak na záchranu stavby a bylo vidět, že ani jeden ze soukromých vlastníků si s ní neví rady,“ řekl starosta Jiří Buřič. „Město si tak na sebe vzalo velkého černého Petra, protože ani ono si s ní neví příliš rady. Přesto se prostřednictvím projektů snaží dosáhnout na třetí zdroje,“ dodal starosta s tím, že by tato dominanta Kolína na sebe mohla upoutat pozornost i třeba co do čerpání evropských zdrojů. V této chvíli je podle jeho slov naprosto jasné, že jakékoli smysluplné využití této stavby znamená investici, která se rovná minimálně čtyřem, možná šesti milionům. Stavební projekt na její úpravy zatím není, ale projekt, který byl zpracován jako žádost o dotaci, již existuje.

Podle místostarosty Romana Pekárka se město již chtělo pokusit požádat o dotační prostředky. Ale firma, kterou si na to zjednalo, zkrátka neuspěla, na dotace nedosáhla. Přitom projekt se jevil a jeví zajímavě.

„Plánovalo se využití jako součást informačního systému města s expozicí, možná stálou výstavou k vodárenství, obměňovanými výstavami o městě, horní část stavby byla uvažovaná jako vyhlídka podobně jako Práchovna,“ popsal místostarosta. Problematické bylo podle jeho slov zřízení kavárny, protože výdělečné činnosti zpravidla nejsou podporovány dotacemi. „Celkově jde ale o docela nosnou myšlenku, samozřejmě prioritní je vodárnu sanovat a zamezit chátrání dalšími kroky, než jaké jsme dělali dosud, tedy že se například opravila okna, věž je nasvícená, ale je to prozatím vše, co jsme s ní dokázali,“ popsal místostarosta.

Petr Steklý, ředitel občanského sdružení Prostor, podotýká, že na vodárnu by se daly sehnat peníze z dotačních zdrojů. „Regionální Operační Program Střední Čechy (ROP) na první pololetí roku 2010 naplánoval vyhlášení výzev na „Veřejná infrastruktura a služby cestovního ruchu – výzva 2. 2., ze které budou podpořeny projekty do celkové částky 100 milionů, a „Rozvoj měst“ – výzva 3. 2., ze které budou podpořeny projekty do celkové částky 150 milionů,“ říká s tím, že z obou výzev je možné při promyšleném záměru hradit až 85% celkových nákladů projektu, kdy město je oprávněný žadatel.

Vodárenská věž je vysoká více než 22,5 m, k čemuž se podle jeho slov vztahuje řada specifických předpisů, a její rekonstrukce by si vyžádala jistě rekolaudaci. Uvnitř věže je dvouvrstvá betonová nádrž, po jejímž odstranění je možné do věže zabudovat stylová okna a věž rozdělit na tři patra. K tomuto je možné využít fondy EU.