Starostka Moravčíková hovoří o tom, že úděl starosty není snadný. „Není jednoduché dát ze sedmdesáti trvale hlášených obyvatel dohromady partu sedmi lidí, kteří by byli ochotní obětovat něco ze svého volného času a dělat něco pro druhé,“ uvažuje. Jenže právě na tom záležela samostatnost obce. „Kdyby se to nepodařilo, patrně by se obec musela připojit k jiné z okolních větších vesnic. Je otázkou, zda by vůbec Oplany nezanikly,“ uvažuje Vladislava Moravčíková.
Proč kandidovala do zastupitelstva? I na to odpověděla. „Zpočátku jsem do zastupitelstva kandidovala, abych pomohla získávat finanční prostředky na rozvoj obce,“ vzpomíná na své začátky.
Vladislava Moravčíková se považuje za týmového hráče. „Se zastupiteli jsme se učili a neustále učíme řídit obec společně. Máme každý svoji oblast, za kterou jsme odpovědní. Dále je důležité vědět, kam směřujeme a co má být na konci,“ říká. Líčí také úspěchy svých zastupitelů. „Podařilo se nám téměř v rekordním čase vytvořit Program rozvoje vesnice, vydat Územní plán s Územním systémem ekologické stability a zpracovat Generel veřejné zeleně. To znamená, že máme veškeré rozvojové dokumenty. Myslím, že většina zastupitelů obce o věcech přemýšlí v rovině „My“,“ pochvaluje si. Domnívá se, že tak by měli postupovat všichni obyvatelé obce. „Pro další vývoj kupředu považuji za důležité, aby tahle změna proběhla i v hlavách všech, kteří považují Oplany za místo, kde žijí a chtějí žít,“ tvrdí starostka.
Starostka Vladislava Moravčíková dále uvažovala nad denními starostmi se svým úřadem. „Nejsem si jistá, že by se na práci starosty v malé obci dalo vůbec něco závidět. Mně osobně nejvíc vadí zvládání stresu při komunikaci s agresivními křiklouny,“ zamýšlí se.
A co se jí na řízení obce líbí? „Baví mě dělat věci společně s ostatními. O to víc, když se podaří, co podařit se mám, když to dopadne podle našich očekávání. Vybavuji si projekt budování dětského hřiště. Od samotného počátku se do toho zapojili všichni bez rozdílu věku. Stejné to bylo i se znakem, vlajkou a hymnou. A oslavy 630 let první zmínky o obci a 115 let hasičů jsou dokladem toho, že dělat věci spolu nebaví jenom mě,“ pochvaluje si.
Jsou chvíle, kdy by se práce starostky nejraději vzdala? „Jsou. I když můžu říci, že jich s přibývajícími zkušenostmi ve funkci starostky ubývá, nicméně jsou. Je to ve chvílích, kdy se musím vyrovnávat s faktem, že z titulu své funkce musím mít na zřeteli lidi, kteří mají pro mě nepřijatelný žebříček hodnot,“ říká Vladislava Moravčíková.
Pokud se někdy setká s kritikou své práce, bere ji jako výzvu. „Je to možnost vidět věci jinak. Nový úhel pohledu pomůže dostat se ze začarovaného kruhu a najít řešení. Velkou školou byla pro mě tvorba územního plánu. Najít kompromis mezi aktuálními individuálními a leckdy individualistickými zájmy občanů a někdy až příliš nadčasovými pohledy odborníků a dotčených orgánů státní správy nebylo vždycky jednoduché. Myslím, že mi někteří občané neodpustili dodnes,“ dodává.
S prací starosty také souvisí předkládání takových návrhů, které nejsou tolik populární. „Mám nespornou výhodu, že jsem s lidmi v každodenním kontaktu. Znám jejich názory a můžu je pomalu na to nepopulární připravit. Každý problém je jako mince, která má dvě strany. Snažím se vysvětlovat pozitiva i negativa nepříjemných rozhodnutí. Důležité je mít vytvořený názor celého zastupitelstva. Teď aktuální je změna koeficientu pro výpočet daně z nemovitosti. Sice jsme ho proti loňsku snížili, ale ne úplně, takže v konečném důsledku občané zaplatí o čtvrtinu víc než letos. Na veřejném zasedání občané nejásali, ale bylo vidět, že pochopili důvody, které nás vedou k tomu nesnižovat koeficient na zákonnou úroveň,“ vypráví.
Vladislava Moravčíková zvítězila v soutěži Starosta roku. Co by vzkázala občanům, kteří ji nominovali? „Potěšilo a dojalo mě to. V prvé řadě bych jim chtěla poděkovat. Dokázali upozornit na to, že existují Oplany. Odvedli kus práce. Je to hlavně jejich vítězství. Moji výhrou jsou všichni, kteří mě podporují,“ ukončuje náš rozhovor.