„Lidé, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní a pobírají dávku pomoci v hmotné nouzi déle než půl roku, mají po uplynutí této doby nárok pouze na existenční minimum, které činní 2 020 Kč. Chtějí-li tuto sumu navýšit na životní minimum, tak například veřejná služba jim to umožní,“ vysvětlila Deníku vedoucí oddělení dávek pomoci v hmotné nouzi kolínského městského úřadu Romana Paňková. Podle jejích slov jsou dalšími možnosti veřejně prospěšné práce, brigádnická nebo i dobrovolnická činnost.

Možnost veřejné služby je ale novinkou, zákonem je ošetřená od začátku roku a teprve se rozjíždí. A o co vlastně jde? Lidé, kteří se chtějí dostat z existenčního minima, mohou pomoci obcím zejména v zlepšování životního prostředí obce, při úklidu a jiných podobných činnostech. Musí odpracovat minimálně dvacet hodin měsíčně a příspěvek na živobytí jim bude navýšen v řádu stovek korun.

Možnost spadnout po šesti měsících na existenční minimum ale nehrozí všem, kteří dávky v hmotné nouzi pobírají více jak půl roku. Netýká se to zejména maminek, které pobírají rodičovský příspěvek, lidí na nemocenské, osob, které pečují o příjemce příspěvku na péči, osob starších šedesáti pěti let nebo třeba poživatelů invalidních a starobních důchodů.

Na Kolínsku se veřejná služba rozmáhá víceméně od druhé poloviny letošního roku. „Dle našeho odhadu by veřejnou službu mohlo využít zhruba devadesát osob, které v současné době pobírají u nás dávky pomoci v hmotné nouzi. Fakticky tuto možnost využívají jen čtyři klienti, jeden se o možnost zajímá“, uvedla vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Ludmila Navrátilová.

Veřejnou službu mohou lidé na Kolínsku vykonávat například v Ohařích, Bečvárech nebo Týnci nad Labem. Samotné město Kolín zatím tuto možnost nenabízí. „Nemáme dobrou zkušenost, co se týče této oblasti poskytnutí práce například trestaným. Z toho důvodu zatím není předložen návrh, který by veřejnou službu mohl řešit,“ přiznal starosta Kolína Jiří Buřič.

Naopak v Týnci nad Labem si tuto možnost pochvalují. „Je to bohulibá činnost a myslím, že bychom takovým lidem měli pomáhat. A i pro obec je to výhodné. Kde se najde někdo, kdo očistí chodníky, pomůže v obci a vlastně za státní peníze? Je s tím samozřejmě i starost, ale vcelku bych řekl, že je to prospěšná věc,“ řekl tajemník Týnce nad Labem Vladimír Macháček.

Pro obce plyne se zavedením veřejné služby i několik povinností. „Musíme uzavřít s pojišťovnou pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na zdraví a na majetku, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo jí bude způsobena. Náklady na tuto pojistku cca 1000 korun za rok. Další povinností obce je vést evidenci docházky pracovníka a potvrdit tuto docházku pro výplatu dávek pomoci v hmotné nouzi,“ nastínila starostka Ohař Viera Obešlová.

I ona ale tuto možnost vítá. Dle jejích slov bylo dříve na vesnici samozřejmé, že si lidé pře domem uklidili, ač to bylo veřejné prostranství a ne jejich majetek, ale dnes toto nadšení ubývá. A obec nemá dostatek pracovních sil. „V obci pracuje na plný úvazek na úklid veřejného prostranství jedna paní. V sezoně, kdy tráva roste jak divá, nestíhá sekat, hrabat, vozit. Další člověk, který by chtěl pracovat, je proto žádoucí,“ líčí Obešlová.

Tereza Hölzlová