Město může zvolit x forem privatizace. Jedinou, kterou nedalo, je prodej nájemníkům. „Tak nás na odboru správy majetku informovali,“ posteskla si Monika Svobodová. Vedení města jakoby to nevědělo. „Ještě není nic rozhodnuto,“ tvrdí.
Co tedy udělají nájemníci? Budou čekat, přešlapovat, nechat se ukolébávat sliby a nadějí, že to dobře dopadne? Ne. „Jednat, a to hned teď,“ nabádá Jiří Nachtigal, odborný poradce Sdružení nájemníků SON ČR. Radí založit občanské sdružení či družstvo, jeho jménem jednak jednat s radnicí, jednak se přihlásit do veřejné soutěže, kterou se město chystá vyhlásit. „I kdyby město podmínky veřejné soutěže neomezilo a nechalo do ní volný přístup i fyzickým osobám, těžko na to nájemníci jako fyzická osoba budou mít,“ vysvětlil.
Na sdružení se, ať už do podoby občanského sdružení či družstva, nájemníci souhlasně kývají. Dávají dohromady stanovy, otázka zaregistrování sdružení je pak už otázka pár dní. Tuší také, že pro město je výhodné prodat domy (celkem se jedná o šest objektů) jako celé, nikoli po jednotlivých bytech. Může se totiž samozřejmě stát, že čtyři z pěti nájemníků v jednom domě byt koupí a jeden ne. A město se pak bude muset jako spoluvlastník o dům starat. Z nájemníků, které náš Deník oslovil, chtějí byty do osobního vlastnictví koupit všichni. I to je popudem k založení družstva či sdružení, město pak bude mít jistotu, že prodá celý dům. Za kolik? To už je otázkou. Nájemníkům je jasné, že se bude jednat o tržní ceny. I o té se dá samozřejmě licitovat, a tak hodlají nechat udělat protiodhady těm, s nimiž přijde město. Dobrý právník, který bude sdružení zastupovat, také jistě přijde vhod. „To určitě, pídíme se po něm,“ přitakává Radimír Tomek.
Pokud se nájemníkům nepodaří domy ani koupit jako družstvo či sdružení, ani nepůjde privatizace po jednotlivých bytech, nezbude jim, než se nechat prodat. „Nebudeme si namlouvat, že budoucí majitel se bude snažit s byty něco udělat. Buď je prodat nájemníkům, nebo z nich nájemníky dostat,“ říká Jiří Nachtigal. Jeden z nájemníků namítá: „I kdyby nastala ta lepší varianta, je jasné, že se majitel bude byty snažit prodat tak, aby na nich vydělal.“
Několik obyvatel ulice U Borku je v ještě horší situaci než ti, kteří netuší, kdo je případně koupí a jak se s ním dohodnou. Několik rodin se totiž přednedávnem po dohodě s městem pustilo do přeměny půdy na bytovou jednotku. Každá z nich do městského domu vložila bezmála milion. V současné době se v ulici pohybuje soudní znalec, který dělá odhady pro město. „Odhad vestaveb bude podle stejných pravidel jako u jakéhokoli jiného bytu,“ soudí odborný znalec SON ČR. A že znalec vlastně oceňuje investici, kterou neučinilo město, ale sama rodina, která je zde v nájmu? „Na nějaké vnitřní dohody případný nový nájemce nebude brát ohled,“ dodává Jiří Nachtigal. A co potom na plošinu pro vozíčkáře, kterou si do domu nechali instalovat další nájemníci pro člověka s oběma amputovanýma nohama?