Osmatřicetiletá Lamyai, matka tří dětí, žije spolu s nimi v Čechách už čtyři roky. Přicestovala sem za svým druhým manželem, taxikářem, se kterým se seznámila, když byl v Thajsku na dovolené. Pochází z osmi dětí. Doma v Thajsku se masážím věnovala jen částečně, větší část času ji zabírala práce na rodinné farmě – pěstování rýže. Před odletem do Čech si zvýšila vzdělání absolvováním prestižní školy tradičních thajských masáží v Bangkoku.
Po domově se jí podle vlastních slov až tak nestýská. „Mám tu děti, rodinu,“ říká. Žije v Praze, do Kolína dojíždí. Líbí se jí obě města, metro, ale třeba taky fotbal a hokej, na kterém už několikrát byla. Česká jídla jí málo. Chutnají jí ale české polévky, pivo a bramborák. „Manžel thajská jídla nejí vůbec,“ směje se a dodává, že z české kuchyně už zvládá právě zmiňovaný bramborák a guláš.

Jejím kolegou v kolínském salónu je třiatřicetiletý Ind Asif Iqbal. „Kristova léta,“ charakterizoval svůj věk poněkud překvapivě s ohledem na značnou rozdílnost náboženského vyznání. Asif, který je magistrem literatury a doma v Indii studoval také bylinné lékařství a masáže, pochází ze smíšeného manželství. Tatínek je Ind, maminka Pákistánka. V Indii má šest sourozenců, další bratr žije trvale ve Francii. Do Čech se dostal při studiích cestovního ruchu. Naučil se velmi obstojně česky, udělal dokonce jazykovou zkoušku a nyní bydlí v Poděbradech v podnájmu. „O Čechách jsem mockrát slyšel už jako malý. Moc jsem se sem chtěl podívat. Že tu ale budu žít, to by mě bývalo nikdy nenapadlo,“ směje se a dodává, že se mu velmi líbí česká příroda, ale i jídlo – hlavně knedlíky, guláš, kuřecí maso. A pivo. „Nejsem zrovna dobrý kuchař, ale vařím,“ říká s tím, že se mu zalíbilo také hrát fotbal a hlavně chodit do kina. „Zajdu tam každý týden,“ upřesnil. Domů se podle svých slov zatím vrátit nechce. „Nemám v Indii děti. Jen maminka mi občas chybí,“ přiznává. Ale neskrývá ani to, že se mu líbí česká děvčata. Pochvaluje si také spoustu kamarádů, které si v Čechách našel. „V Kolíně je to Dana, Hanka, Pavel, Helena…“ usmívá se.

Ptáte se, co člověka čeká, pokud se Lamyai nebo Asifu Iqbalovi svěří do péče? „Na rozdíl od klasické, Evropanům známé masáže, vychází ta thajská z teorie energetických drah. Stejně jako čínská medicína,“ předesílá Věra Barochová, která studio Sanuk v centru Kolína vede (www.sanuk.cz).
„Masérky ošetřují neviditelné energetické dráhy. Nezabývají se ani tak kostrou a měkkou tkání, ale právě těmito drahami,“ upřesňuje. Tvrdí se, že tělo a vůbec celý člověk, tedy jeho fyzická i psychická stránka, je v pořádku ve chvíli, když je vše v harmonii, tedy když nedochází k žádné nerovnováze. Thajci se zabývají zdravím ve chvíli, kdy v těle může nerovnováha nastat, což samozřejmě ještě neznamená nemoc ve smyslu našich představ. Tato nerovnováha, když se neřeší, přináší podle jejich zkušeností problémy. A právě thajská masáž se snaží dosáhnout v těle oné rovnováhy. „Masáž začíná prsty u nohy a končí u hlavy. Masérka projde celé tělo včetně třeba rukou a uší,“ vysvětluje Věra Barochová. Překvapit by vás tedy nemělo, že masérka u vašich nohou, kde je energetických drah nejvíce, stráví tolik času, že budete mít pocit, že se ani nedostane k dalším částem těla.

V praxi si lze zvolit ze tří druhů masáží – olejové, klasické a bylinné masáže. Olejová je relaxační, mírnější, nejklidnější, nejvhodnější pro toho, kdo nikdy na thajské masáži nebyl. Většinu času člověk leží, až ke konci přichází na řadu prvky vsedě.

Klasická masáž je nejintenzivnější. Provádí se v oblečení, ve volných kalhotách a tričku. Je to jakási kombinace akupresurních bodů a protahování. Říká se jí také jóga pro líné. Člověk zkrátka nemusí pozice cvičit sám, ale dělá je s ním masérka. „Máte-li hodně zatuhlé tělo, může být bolestivá. Lepší je začít postupně. Sama na ni ale nedám dopustit, je opravdu účinná,“ říká Věra Barochová.

Bylinnou masáž masérka provádí masáž nahřátými sáčky s bylinkami, dovezenými skutečně přímo z Thajska. Bylinná masáž má něco z klasické masáže, ale díky nahřátí je jemnější. Bylinky se skrz pokožku dostanou do těla, což má ve výsledku i další terapeutický účinek.
Hodně využívaná je také masáž nohou, která patří k základům thajských masáží. Ošetřuje i vnitřní orgány, aktivuje jednotlivá zakončení meridiánů na ploskách nohou. Můžete na ni zaběhnout na půl hodinky během polední přestávky, ale je to skutečně to nejzákladnější, čeho si lze z thajských masáží užít.

Jejich vnímání je velmi individuální. „Doporučujeme vyzkoušet všechny typy a pak si vybírat podle momentálního zdravotního stavu, psychického stavu, zkrátka podle nálady, jestli si chce odpočinout, nebo potřebujete povzbudit do další aktivity,“ shrnula Věra Barochová. Obvykle na masáži strávíte hodinu až dvě. Dvouhodinovka je podle odborníků lepší už jen kvůli intenzitě relaxace. „Každý člověk se uvolní a odpojí od starostí za různě dlouhou dobu. Někdo to za hodinu ani nestihne. Chvíli ještě přemýšlí, pak u relaxace usíná, někdo dokonce i u klasické masáže, u níž se člověk více pohybuje a masérka potřebuje více spolupráce,“ usmívá se Věra Barochová s tím, že nejvíce obsazené jsou v salónu samozřejmě večery, ale i přes poledne začínají lidé přicházet. Jsou mezi nimi muži i ženy zhruba ve stejném procentu. Často přichází s poukázkami, které jim koupil někdo z rodiny. „Zkrátka lidé nevědí, co thajská masáž obnáší, tak pořídí poukázku třeba sourozencům nebo rodičům a podle jejich vyprávění a reakce se pak rozhodnou přijít také,“ směje se provozovatelka salónu.

V přítmí stažených žaluzií, tlumeného světla malých lampiček, planoucích svíček, orientálních vůní a podmanivé relaxační hudby příchozího nemůže nenapadnout otázka, zda zákazníci z řad mužů při masáži, která obnáší skutečně velmi úzký fyzický kontakt, nedělají sympatickým masérkám milostné návrhy. „To víte, že se to stane. Ale děvčata jsou profesionálky a podobné situace umí bez problémů zvládat,“ zakončila Věra Barochová.