Jak to všechno začalo? „Jsem takovej živej tvor, takže občas jezdím pařit i jinam než do Prahy. Vyrazil jsem za známým na Ostravsko a u něj jsem se seznámil s Mirkem. V září to budou dva roky. Brali jsme se po roce a tři čtvrtě,“ shrnul Robert s tím, že termín registrace byl chystaný hodně dopředu a záměrně. Mirek má totiž narozeniny 11. července, Robert 14. července, takže obřad byl přesně mezi. „Termín jsme si společně zvolili už minulé narozeniny. V lednu jsme odjeli na dovolenou. Když jsme byli v thajském Bangkoku, na večeři s přáteli jsem Mirka požádal o ruku a už se chystal obřad,“ smál se Robert.
Ne každému homosexuálnímu páru se podaří mít tak krásný obřad, jako se to povedlo Robertovi s Mirkem. Ne všechny dvojice, jež plánují uzavřít registrované partnerství, mají štěstí na vstřícnost úředníků. Robert a Mirek oboje hodnotí jako suprové.
„Hledali jsme na internetu, našli zámeček v Chlumci nad Cidlinou, jenže podle zákona se musíme registrovat na kraji jednoho z nás dvou. U nás to dělá Kladno, kde jsme registraci mít nechtěli. Tamní paní matrikářka se hned nabídla, že si můžeme vybrat v rámci středočeského kraje a ona za námi přijede, nebo že nás deleguje do jiného kraje, a pak bychom mohli mít registraci v tom Chlumci. Ale řekl jsem ne, ne, ne, vy jste strašně příjemná hned na první hovor, bude to ve Středočeském kraji a budete to mít na starost vy,“ popsal Robert. Tím pádem padla volba na romantický zámek Kačina, kde se bralo již několik homosexuálních párů a navíc z Rasoch je to, co by kamenem dohodil. I na Kačině vyšli mladým mužům vstříc. Pro slavnostní obřad si mohli vybrat zámeckou kapli, sál nebo zahradu. „Zahradu jsem zamítl. Zvednou se gripeny z Čáslavi a z obřadu nemáme nic. A shodou okolností se při obřadu také zvedly,“ smáli se oba mladí muži.
„Mně se líbil sál, Mírovi kaple, která se mně zdála posmutnělá,“ popisuje Robert nejednoduché rozhodování. Když ale na Kačinu přivedli kamarádku, která dělala květinovou výzdobu, byla také pro kapli a nádherně ji pak vyzdobila. „A bylo tam nakonec tolik lidí, že kaple ani nebyla vidět,“ dodal Robert, který s Mirkem na slavnostní obřad nastupoval na Vangelisovo Dobytí ráje, během obřadu zazpíval Jarda Parči z třetí řady Superstar například melodii z filmu Osobní strážce.
Dnes je po svatbě a bydlení na Kolínsku si Mirek pochvaluje. „Nová práce, nové bydlení,“ říká. Jako Severomoravák původem z Beskyd se na Polabí sice dívá trochu jako na placku, „ale jinak nádherný kraj,“ dodává s tím, že hlavně jsou s Robertem spolu. Dovolenou už mají naplánovanou. Postarali se o ni svatební hosté. Mezi dary byla i poukázka na týdenní pobyt v Thajsku a víkend na Slovensku v termálech. „Přátelé vědí, že moc rádi cestujeme. Míra ale nastoupil do nového zaměstnání, takže si nemůže hned vzít dovolenou, proto jsou poukazy na dovolené bez pevného termínu,“ říká Robert. „Pracuji kousek za Prahou, na dojíždění je to sice náročnější, než jsem měl doma, ale nevadí mi to, jsem zvyklý, dojíždím už od střední školy,“ popsal Mirek. „Když sem Míra šel, říkali jsme si, že když budeme oba pracovat v Praze, budeme jezdit jedním autem… No… jezdíme každý svým, protože to časově nelze skloubit,“ dodává Robert, který se kromě své práce snaží už druhé volební období být užitečný pro obec jako člen zastupitelstva.
Jak okolí na malé vesnici vnímá jeho orientaci? „Je to jako všude jinde, někdo to bere, někdo nebere. Ale jak se s tím člověk netají pod pokličkou, berou to lidé vesměs jako fakt. Než svatební průvod odjel od domu, vykoukl jsem z okna, a tam spousta lidí z vesnice. Když jsme jako první přijížděli na Kačinu a za námi asi 80 lidí v autech, to samé množství lidí už tam čekalo,“ popsal Robert jednání svých sousedů a přátel, které jej velmi potěšilo spolu se spoustou gratulací od obyvatel Rasoch i sousední Uhlířské Lhoty. Májku před domem postavili kamarádi z obce. „Budete se divit, ale hlavními aktéry stavby májky byli lidé silně katolicky věřící,“ dodal Robert o lidech, kterých si váží a kteří o něm říkají, že si jej váží jako člověka.
A jestli svatebnímu páru kamarádi vyvedli během dne D nějakou vylomeninu? „Všechny!!! Všechny, které se dělají,“ smáli se mladí muži, kteří povinně táhli vozík, přebalovali miminko, přeřezávali kládu. Dopředu ale řekli, že nechtějí, aby byly rozdělené mužské a ženské role. Ženich dostává chomout a nevěstu veze na trakaři. V Rasochách to bylo vymyšlené jinak. Do půlky cesty vezl Robert Mirka, nazpátek Mirek Roberta. Mimina byla připravená dvě, aby si každý přebalil svoje, a kládu řezali společně. „Kouli na nohu jsi dostal, ať víš, že je to se mnou těžší,“ smál se Mirek. Oslava uzavření registrovaného partnerství nebyla obyčejnou svatbou, ale doslova veselicí. Pilo a hodovalo se od pátku do neděle. Při hlavní oslavě nechyběly další písničky v podání Jardy Parčiho, travesty vystoupení ani ohňostroj.
„Děkujeme rodičům a všem, kdo přišli a pomohli nám prožít krásný den, i všem, kteří na nás vzpomněli myšlenkou,“ shodují se Robert a Mirek.