První změny již mohli v sobotu zaznamenat příchozí, kteří do skanzenu zavítali na Pohádkové řemeslné léto. Každou sobotu se tu během prázdnin předvádí jedno řemeslo, které mají návštěvníci možnost si také vyzkoušet. Zároveň se dětem čte pohádka, která se k danému řemeslu váže. Tentokrát přijela hrnčířka a zaměstnankyně muzea Iveta Königsmarková a děti potěšila pohádkou O Čertově skále.
Podle ředitele Regionálního muzea Kolín Vladimíra Rišlinka by tyto akce měly oživit skanzen během běžných prohlídek.
„Není to klasická velká národopisná akce, kterých pořádáme několik do roka, ale snažíme se, aby návštěvníci nebyli motivováni přijet k nám jen na jednotlivé pořady, ale přicházeli průběžně během celé sezony," vysvětluje Vladimír Rišlink.
Jedná se tedy o komornější akci, při níž si návštěvníci vyzkouší některé z tradičních řemesel a děti usednou do světnice k pohádce tak, jak to asi bývalo za časů našich předků. Tuto sobotu bude pohádku podobně jako vloni předčítat spisovatel Michal Viewegh. Přijede Zdeněk Bukáček, který bude vyrábět dřevěné hračky tradičním lidovým způsobem, konkrétně krásné Krounské malované dřevěné hračky. „Na další soboty plánujeme pozvat pana kováře, chtěli bychom vyzkoušet i pečení chleba. 18. srpna pak budou tradiční velké Slavnosti lidových řemesel," zve ředitel muzea.
Návštěvníkům skanzenu jistě neušel stavební ruch v muzeu. Momentálně se přenáší stodola z Durdic, která původně stála u vchodu do areálu. Znamená to stavbu do posledních trámku rozebrat, vše pečlivě očíslovat a znovu sestavit na jiném místě.
Stodola byla postavená jako úplně první objekt v roce 1972, když byl skanzen založen. „Nebyla ale na příliš vhodném místě. Jak pamětníci vzpomínají, v té době nebyl k dispozici jiný pozemek a oni potřebovali unikátní stodolu z roku 1648 zachránit před zánikem. Takže se postavila zkrátka tam, kam to šlo," říká Vladimír Rišlink.
Skanzen ale v této chvíli přepracoval koncepci své zástavby, takže stavby by postupem času měly vytvořit usedlosti z jednotlivých národopisných regionů Čech. Stodola z Durdic je tady už z větší části na novém místě a v budoucnu bude tvořit základ usedlosti z Voticka.
V současné době je připraveno dalších 12 staveb, které bohužel už desítky let leží mimo zraky návštěvníků rozložené v depozitáři. Teď se připravuje projekt na první fázi dostavby skanzenu, takže by unikátní stavby měly opět spatřit světlo světa. „Věříme, že nám vyjde, chtěli bychom akci financovat z dotací Evropské unie. Rádi bychom z dotace postavili většinu objektů rozložených dnes v depozitáři. Muzeum by se tak mělo významně rozšířit, ve stávající podobě je skanzen už více než 20 let vlastně architektonickým torzem," přiblížil ředitel muzea.
Ve skanzenu by měla vyrůst i nová vstupní budova, moderní stavba, která ovšem bude stavěná za použití tradičních technologií lidové architektury, takže, ač nová, bude například pokryta doškovou střechou.
Největším oříškem bude stavba kostela z Dolních Kralovic, který v areálu leží složený už od 70. let. „Stavba vyžaduje velmi důkladnou projektovou přípravu, což se v první fázi dostavby patrně nestihne. Přesto bychom ji rádi zrealizovali v co nejbližší době.," říká Vladimír Rišlink.
Pokud dotace vyjde a ve skanzenu se bude masově stavět, bude to patrně znamenat jeho dočasné uzavření. „Stavbu Durdické stodoly řešíme za provozu, znamená to určité komplikace, ale doufáme, že to návštěvníci prominou," vysvětluje ředitel muzea.
Ve skanzenu se také upravila zeleň, prostory se čistí od náletových dřevin. Na nové místo se přemístil kříž s Kristem, takže zaujímá vhodnější místo, které evokuje umístění podobných památek jako tzv. polních křížů, které stávaly u polních cest na konci vesnice. „Je to malá další vlaštovka, kdy bychom chtěli skanzen přibližovat do podoby, jakou měla historická vesnická sídla," uzavřel Vladimír Rišlink.