Ovšem počasí této akci nepřálo, a tak návštěvníků přišlo méně, než bývá zvykem. Pravidelní návštěvníci skanzenu však neskrývali svoje nadšení a radost z výletu ani v tom nejsilnějším dešti. A s radostí se zastavovali v pláštěnkách a s deštníky u každého stánku.

Tvůrci tradičních řemesel se do skanzenu sjíždí doslova z celé republiky, jako například Marie a František Sádovských z Českomoravské vysočiny. Ti se věnují výrobě dřevěných hraček již více než 30 let. Tato práce je oba živí. „Lidé se v posledních letech začali hodně zajímat o výrobky ze dřeva, protože je všude propagovaná ekologie, a já si myslím, že na to hodně mladých lidí slyší,“ říká paní Marie. Alexandra a Jan Kánovských z jižní Moravy předváděli zase například svou tzv. fajans keramiku, která se vyznačuje bílou modrou barevnou kombinací. Tato keramika je pro jižní Moravu typická.

V našem kraji máme samozřejmě také šikovné ruce, které na skanzenu předvedl stánek s keramikou Matěje Hnátka z Klášterní Skalice. Ten vyrábí především drobnější věci na památku. „Lidé v poslední době často dlouho přemýšlí, za co utratí své peníze, a proto se snažím dělat věci drobnější, které jsou levnější a každý si může dovolit koupit si ode mě něco na památku,“ usmíval se.

A jak se akce líbila samotným návštěvníkům? Za vše hovoří názor poměrně veliké skupinky, která do Kouřimi na Řemesla jezdí každoročně až z Liberce. Vedoucí skupinky Karel Klimeš zhodnotil: „Letošní rok jsme si parádně užili jako každý rok kdy, jsme Řemesla navštívili. Ochutnali jsme skvělou sladkou placku a medovina byla také báječná. A kluci si vyzkoušeli prát na valše. Ono si nevyberete, v loni nám bylo horko a letos jsme zase trochu zmokli. Přijeli jsme s tím, že si dnešní výlet pořádně užijeme a ne že si jako každý budeme stěžovat na počasí“.

I přes ono špatné počasí, kterému neporučíme, byla sobota pro každého návštěvníka skanzenu dnem, kdy měl šanci při pohledu na řemesla, která se předávají z generace na generaci, zapomenout na všechny starosti, které jsou spojené s nynějším uspěchaným stylem života.

Podle slov vedoucího skanzenu Dalibora Hobla se počet návštěvníků samozřejmě liší akce od akce, víc návštěvníků skanzen navštíví například na masopust, Velikonoce nebo Vánoce, v průměru se návštěvnost pohybuje kolem 1000 až 2000 návštěvníků dle typu akce. Rekordem skanzenu je rok 2002, kdy za jediný den přišly 3000 návštěvníků.

Letošními Slavnostmi řemesel oslavil skanzen 15. výročí svých národopisných pořadů. První byl v roce 1995 (jarmark 25. června). „Kdysi tato akce patřila k nejnavštěvovanějším, ale nyní, kdy se řemesla objevují doslova všude, ať už je to třeba v obchodních domech a nebo při akcích na náměstích ve větších městech, přestala být pro lidi tolik atraktivní a ztrácí na návštěvnosti,“ poznamenal. „Nechtěli jsme, aby si lidé z této akce odnášeli jen pocit, že tady slavíme 15 let pořadů, snažili jsme se především, aby si odnesli konkrétní poznatky, co se týče předváděných řemesel,“ dodal.

A na jakou akci, kterou skanzen pořádá v dohledné době, by pozval čtenáře Kolínského deníku? „Samozřejmě na posvícení na skanzenu. Tato akce návštěvníky velmi láká, a to nejen proto, že v říjnu se těchto akcí již moc nepořádá, ale také proto, že se v chalupách vaří posvícenské dobroty. Letos bychom do skanzenu rádi pozvali zástupce těch obcí, z nichž jsou převezeny chalupy, a oslavit tím také zmíněné patnáctileté výročí,“ předeslal vedoucí skanzenu.

Mezi tradičními pořady skanzenu se v poslední době objevila i novinka s názvem Rodinný Country weget. Z kalendáře akcí v muzeu lidových staveb by podle slov Dalibora Hobla do budoucna neměla zmizet. „Tato akce byla vytvořena pro lidi, kteří například neradi poslouchají lidové písničky. Pořad je zpestřením a odlehčením národopisných pořadů a chtěli bychom ho zachovat,“ zakončil Dalibor Hobl.

Tereza Jirkovská