Pořadatelé letos připravili opět nabitý třídenní (a s úvodním večírkem zdarma dokonce čtyřdenní) program pro všechny milovníky všech odnoží rockové hudby. Do areálu si nakonec našlo cestu okolo patnácti tisíce návštěvníků, kterým přálo počasí, po většinu festivalu vládly tropické teploty, sobotní zhruba desetiminutový liják sice změnil cesty v oraniště, ale žádné větší škody nenapáchal. Cesty se pořadatelé snažili zprůchodnit pokládáním dřevěných palet. Na třech velkých scénách, jedné menší a ve stanu zasvěceném pražské Balbínce se vystřídaly stovky interpretů celého žánrového spektra. Netáhly jen zahraniční hvězdy festivalu jako Transglobal Underground, Camouflage či The Skatalites, ale plno bylo i při setech kapel Vypaná fiXa, Horkýže Slíže, Mňága & Žďorp nebo Skyline se zpěvačkou Markou Rybín. Ve stanu se hrálo pro pár sedících lidí, ale také pro našlapaný stan a množství dalších lidí sedících a stojících venku. Takovou návštěvnost zaznamenaly třeba Lety mimo, Vladimír Mišík s Radimem Hladíkem, bratři Ebenové nebo Xavier Baumaxa, kterého nechtěli fanoušci pustit z pódia. Zde také ukázky ze své tvorby přečetli Michal Viewegh a Natálie Kocábová. V pátek si na Sony Ericson stage přišli na své milovníci hip hopu a elektrické muziky, v sobotu zde byl program zasvěcený žánru ska a reggae. K vrcholům festivalu patřil i jam za tragicky zesnulého bubeníka skupiny Chinaski Pavla Grohmana, kdy jeho písničky zpívali za doprovodu kapely sestavené z muzikantů více kapela Anna K., Tomáš Hájíček, Ivan Hlas, Jan Budař či Jana Lota. „I lidé, kteří se v showbusinesu pohybují mnoho let, měli obrovskou trému. Jsem rád, že se to podařilo dát dohromady,“ vyznal se Martin Řehoř, který muzikanty oslovil a celou akci dal dohromady. Novinkou letošního ročníku byl stan, v němž se přes den promítaly filmy a v noci se proměnil v diskotéku, kde se tančilo až do ranních hodin. Areál se po celou dobu otevření uklízel a přímo v něm pracovali zdravotníci, za třicet korun bylo možné se do Kácova nechat převést na pramičce.
Zdeněk Hejduk