Žáci se pod vedením svých učitelů a učitelek potýkali s úkoly, které byly mnohdy nelehké. Děti si připomněly první pomoc při úrazu, chování při autonehodě, požáru a jiných nelehkých životních událostech. Krátce si popovídaly o vrozeném postižení i o tom, jak se chovat k postiženým lidem. Zkusily role těch, co nemají ruce, a také roli jejich pomocníků.

Žáci si vyzkoušeli také poznávat různé předměty a stavět ze stavebnice se zavázanýma očima. Poznali, jak těžké je pro nevidomého člověka zvládání každodenních činností – nalít vodu do sklenice, stolování, dodržování čistoty. Se zavřenýma očima hledali cestu na WC a zpět do třídy, přenášeli talířek a hrnek s vodou, malovali za pomocí úst obrázky. Žáci si uvědomili, jak nelehké je mluvené slovo pouze odezírat.

Jak se násilí projevuje v dané komunitě, ve škole či doma a jak mu zabránit? „Pokusili jsme vyjádřit fungování tolerance a netolerance prostřednictvím hraných scének a diskuze. V hodinách zeměpisu probíhaly diskuze týkající se náboženské tolerance, rasismu, národností a různých kultur. Během tohoto projektového dne každá třída vytvořila svůj vlastní plakát, kde vyjádřila slovo tolerance,“ uvedla vyučující Ivana Zemanová s tím, že tyto školní výstupy jsou vystaveny v prostorách budovy.

Celé dopoledne se podle jejích slov neslo v kreativním, hravém a naučném duchu. „Věřím, že žáci pochopili význam slova tolerance – základ vztahu dvou lidí, ale i skupin a národů. V dnešní době plné násilí by tato vlastnost měla být samozřejmostí, bohužel ne vždy tomu tak je,“ dodala.