Natáčel se letos pod pracovním názvem Než se táta vrátí a Páni z Kolína v něm ostřelují středověký hrad (z části kulisu, z části skutečný hrad), objevují se v rolích žoldnéřů zlého rytíře v podání Pavla Kříže, dobývají hrad se žebříky a pomocí pojízdných pavéz (tzv. štítnic), ztvárňují Saracény, kteří bojují proti křesťanům, tlačí těžké katapulty. „Opravdu těžké, dřevěné, žádný obarvený polystyren,“ smál se vedoucí skupiny Miroslav Horáček.

„Scénu se Saracény jsme točili v českém kamenolomu, který měl pro potřeby kamery vytvořit prostředí horké pouště. My ovšem čekali, až roztaje jinovatka,“ přidává drobnou perličku z natáčení. K zákulisním pikantnostem patří třeba i váha kroužkové košile. Oproti třeba některým americkým filmům, v nichž rytířům vlaje kapuca rádoby kroužkové košile ve větru, košilím pro potřeby českých filmařů by se to nepodařilo ani omylem. Pravda, oproti historickým jsou poněkud odlehčené, ale skutečně jen poněkud. Po odlehčení váží „pouhých“ 11 kilogramů.

Pokud se pohádka, jež nyní přichází do kolínského kina, u diváků ujme, mohlo by se příští rok natáčet pokračování. Z filmu by měl vzniknout dokonce i televizní seriál.

Pohádka přenese diváky do tak trochu jiného středověku od režiséra filmů Rafťáci a Snowboarďáci. Poklidný život příjemného panství naruší nařčení Martina z Vamberka, jinak čestného rytíře a starostlivého otce pěti dětí, z čarodějnictví a loupeživých výprav. Odjíždí hájit svoji čest a nechává tvrz v rukou nejstaršího syna Petra a jeho sourozenců. Netuší, že křivé nařčení je dílem závistivého souseda Albrechta z Krvenos, který se touží Martinova panství zmocnit. Albrecht ovšem netuší, že vyzrát nad partou dětských rytířů je někdy těžší, než porazit armádu Saracénů.

Pány z Kolína uvidí Kolíňáci nejen na plátně, ale i na živo, a to na státní svátek 28. října v Regionálním muzeu Kolín. Malí i velcí se sem mohou vypravit na akci s názvem Pouze brk nestačí, aneb co všechno musel umět a znát tvůrce listin. Mezi 10. a 16. hodinou se zde velcí návštěvníci dozvědí něco zajímavostí o písemnictví z výstavních panelů, děti po uvítání mnichem projdou šesti zastaveními s jednotlivými úkoly, jako například složit rozstříhaný pergamen, zařadit knížky podle obrázku a podobně. S sebou si ponesou průvodní list, na který jim písař vypíše jméno, a na jednotlivých stanovištích přímo v expozicích celého muzea budou dostávat pečetě. Ve výsledku si odnesou dekret, že jsou písaři.