„Poslední roky už jsme nápor dětí a jejich rodičů nezvládali, letos jsme trošku zmírnili propagaci a plakáty jsme vylepili jen týden před akcí. Přesto dorazilo na devět stovek dětí," shrnul David „Dodo" Oziarenec z pořádajícího oddílu.

Na děti čekala nejen oblíbená lanovka, ale množství her a soutěží, které nejsou nikde jinde k vidění a jež udivovaly na jednu stranu svojí jednoduchostí, na druhou pak tím, jak na něco takového může vůbec někdo přijít. Třeba kus umělohmotné trubky na kabely, do které se na jednom konci vhodily tři míčky a úkolem malého soutěžícího bylo je na druhém konci vysypat.

Nechyběla obří pavoučí síť, několik druhů skládaček, bludišť, ale i řezání pilou, kluci se vzájemně shazovali z prkna dřevci jak dávní rytíři, jiní si vyzkoušeli box, chodilo se se zavázanýma očima i za pomoci zrcátek, stříkalo injekčními stříkačkami na cíl, děti zpívaly písničky do mikrofonu za dohledu zpěvačky rockové kapely Komat, plulo se i v nafukovacím člunu po Labi.

Za každé absolvované stanoviště dostalo dítě razítko do hracího plánu a za určitý počet otisků si pak mohlo vybrat odměnu v bazaru.

Ani letos nechyběla výtvarná soutěž, tentokrát zaměřená na mořský svět. Každý, kdo přinesl výkres nebo nějaký jiný výtvarný objekt k tomuto tématu, dostal další speciální razítko.

Od čtrnácté hodiny, kdy akce tradičně vypukla, se nad ostrovem honily mraky, bouřka s deštěm přišla až po šestnácté hodině. „Ale ani déšť některé děti neodradil, stále soutěžily nebo skákaly na trampolíně a maminky si pochutnávaly na párečku a tatínkové na pivečku, nakonec na Kmochově ostrově je kde se schovat," usmíval se Oziarenec.

Autor: Zdeněk Hejduk