Občané upozornili na pneumatiky, které na jednu velkou hromadu posbírali pracovníci archeologického výzkumu, kteří prozkoumávali místo budoucího kolínského obchvatu. Na místě ovšem nejsou pouze gumy, ale i ledničky a jiný odpad. Překvapivá proto byla reakce z Městského úřadu v Kolíně. „O žádné skládce na tomto místě nevím. Firma, která provádí práce v sadu u letiště dostala pokutu za neoprávněné pálení pokácených stromů a keřů,“ uvedla Renáta Zemanová z oddělení vodního a odpadového hospodářství a ochrany ovzduší.

Černé skládky trápí nejenom ochránce přírody, ale zneklidňují i obyvatele měst. Je možné nějak zabránit odkládání odpadů na nepatřičná místa? „Přímá evidence skládek neexistuje, přehled samozřejmě máme, většinou jde o zastrčená místa, např. u garáží,“ připouští Zemanová. Zároveň konstatuje, že proti nezodpovědným spoluobčanům nemají mnoho zbraní. Mohou sice upozornit vlastníka objektu, ale tím v podstatě jejich pravomoc končí. Zemanová dále objasňuje: „Ze zákona o odpadech povinnost majitele odklidit nepořádek nějak vypadla. Naše upozornění je pouze jakousi prosbou.“
Na Kolínsku se nachází také jedna z nejvýznamnějších skládek v regionu, a to skládka tříděného domovního odpadu v Radimi. „V současné době se k nám vozí odpad z oblastí okolo Kolína, Nymburku, Poděbrad, Sázavy a například i z Prahy – východ,“ vyjmenovává rozsáhlou síť měst a obcí, které využívají radimskou skládku, starosta obce Radimi Jiří Bitrman. „Skládka se momentálně nachází ve své první etapě, kde nám zbývá využít ještě přibližně tři hektary volné půdy. Tato vyčleněná půda se začala využívat v roce 1994 a příští rok by se měla kompletně naplnit její kapacita,“ dodává Bitrman s tím, že ihned po naplnění bude připravena další etapa s přibližně deseti volnými hektary. Rekultivace celé první etapy začne také až po jejím dokončení. Zajímavostí je, že samotné město Kolín po převodu TSMK pod firmu AVE již radimskou skládku nevyužívá, ale vozí odpad do firemního místa v Čáslavi, které má výhledově možnost uskladnit až tři miliony metrů krychlových odpadu.

Další diskutovanou oblastí této problematiky na Kolínsku jsou sběrná místa odpadu. Na jaře letošního roku se ve Štítarské ulici jedno z míst uzavřelo a nebylo nijak nahrazeno. Radní se otázkou sběrných dvorů ještě budou zabývat. „Počtem i třeba otevírací dobou,“ upřesnil místostarosta Roman Pekárek. Občané se ovšem v názorech na to, zda je vůbec potřeba dvůr nahrazovat jiným, liší. „Sběrné dvory využíváme. Podle mého názoru je jich tu málo. Několikrát se nám stalo, že jsme přinesli odpad a bylo nám sděleno, že už bohužel není místo. Rozhodně jsem pro to, aby se zřídily další,“ sdělila Deníku 55-letá žena z Kolína. ,,Do sběrných dvorů nechodím. Ale vím o několika místech v Kolíně, kde jsou. Podle mne je jich tu dost. Zakládat další mi přijde zbytečné,“ zastává jiný názor 50-letý Ladislav Málek.

V současné době funguje v ulicích města sedm sběrných míst. A to nejen v samotném Kolíně, ale včetně částí Sendražice a Štítary.

Marie Konupková

Martin Petřík