Jak řekl ředitel Petr Chudomel, kolínská nemocnice má v letošním roce po zvýšení nákladů i nárůstu DPH celkový propad na straně příjmů zhruba 47 milionů. To znamená, že se bude muset snažit šetřit, kde to půjde. „Propad finančních zdrojů, který nás postihl letos, je asi nejvýznamnější za posledních deset let, předběžný propad úhrad záloh je víc citelný," říká ředitel.

„Samozřejmě je to situace, se kterou se musíme vyrovnat a vyrovnáme. Nemocnice je historicky v dobré kondici a tato situace ji v žádném případě neohrozí. Je to další stimul, abychom hledali vnitřní rezervy. Rozhodně nechceme jít cestou snižování mezd a snižování personálu," ujistil Petr Chudomel nemocniční zaměstnance.

Náměstek hejtmana Marek Semerád ujistil, že ani kraj v kolínské nemocnici žádné personální změny neplánuje, a omluvil se jménem krajské rady a zřizovatele, tedy Středočeského kraje, za turbulence, které nastaly v loňském roce. „Podařilo se nám situaci stabilizovat, svolali jsme zaměstnance nemocnice, abychom uvedli na pravou míru spoustu desinformací, které se co do záměrů s kolínskou nemocnicí objevily," vysvětlil náměstek Semerád.

„Pro současnou krajskou radu zůstává kolínská nemocnice a její další rozvoj prioritou číslo jedna. Letos plánujeme zakoupení digitálního mamografu a rekonstrukci iktového centra. Další investice, zejména rekonstrukci svobodárny a pavilonu O, bychom rádi dokončili nejdéle v roce 2016. Musíme investice rozložit do více let, současný rozpočet kraje je napjatý," upřesnil.

Cestu snižování mezd pracovníkům ve zdravotnictví razantně odmítá také předseda výboru pro zdravotnictví Stanislav Holobrada. „Sahat na platy je to poslední. Předtím se musí vyčerpat všechny ostatní rezervy. Sáhnout na mzdy, to není morální a hlavně zbytečné. Určitě jsou v systému jiné rezervy, v lékové politice, v materiálu atd," říká a potvrzuje záměr kraje investovat do oblastních nemocnic.

„Ten je nezpochybnitelný, pravděpodobně nebude tak velkorysý jako předchozí čtyři roky," dodává s tím, že středočeské zdravotnictví je na velmi vysoké úrovni a na úseku oblastních nemocnic se nemá vůbec za co stydět.

„David Rath byl motolský kolega, vždycky jsem ho vnímal jako velmi schopného a slušného doktora. Uvidíme, jak se celá kauza vyvine. Každopádně předchozí čtyři roky jeho vládnutí na hejtmanství zanechaly mimo jiné velké stopy v podobě velkých investic do všech oblastních nemocnic a ty tu budou ještě dalších padesát let, i když už celá kauza bude zapomenutá a překrytá jinými. Dnes, když je část nemocnic zrekonstruovaná, je vidět obrovský rozdíl. Když nepřijdu do Kolína, ale do Příbrami, tam je nemocnice 130 let stará," srovnává Stanislav Holobrada s nemocnicí, které řediteluje. „Kolín má výhodu v tom, že má velmi vysokou efektivitu, v regionu bude vždycky hrát prim, má kolem sebe menší nemocnice," říká Stanislav Holobrada.

Jenže v současném systému úhrad od zdravotních pojišťoven jsou na tom podobě efektivní nemocnice, myšleno s nárůstem počtu ošetřených pacientů, vlastně bity.

Zjednodušeně řečeno: co bude nad 95 procent výkonů roku 2011, to pojišťovna nezaplatí. Restrikce je hodně silná, řeší se sice, zda se nezmírní, každopádně vyhláška stále platí. A každý pacient navíc znamená vyšší spotřebu zdravotního materiálu, léků atd. A pacientů přibývá.

Například primář radiodiagnostického oddělení Stanislav Kašík připomněl příliv pacientů z Kutnohorska, který jeho oddělení zaznamenává. „Pojišťovny nenasmlouvávají některé výkony a péči v některých menších nemocnicích v okolí Kolína," vysvětluje ředitel kolínské nemocnice Petr Chudomel a zároveň poukazuje na zmiňovanou současnou úhradovou vyhlášku.

„Restrikce na straně příjmů postihla všechny nemocnice. Menší, které nemají rezervy, se mohou dostat rychle do potíží a plánované výkony budou odmítat. Pacienti se budou obracet na nás a my jsme samozřejmě pod mnohem větším tlakem je odmítnout," říká. Zkrátka ošetřit více pacientů je dnes pro nemocnice kontraproduktivní.

A že by pojišťovny nárůst výkonů v současné době přece jen zohlednily? „To téměř vylučuji," dodává ředitel Petr Chudomel.

Lékař interního oddělení Dušan Beran namítá: „Jak já jako lékař mám ovlivnit, kolik pacientů ošetřím? Akutních pacientů přibývá. Spádovost se zvyšuje, pacientů je čím dál více. Nejsme schopní ušetřit 47 milionů," říká.

Samozřejmě není řeč o akutních pacientech. „Redukovat počet ošetřených v akutních ambulancích pochopitelně nepřipadá v úvahu," říká předseda výboru Stanislav Holobrada.

„Tím, že máte hodně pacientů, máte oprávněnost existence na trhu, některá jiná zdravotnická zařízení mohou, která takovou efektivitu nemají, mohou zaniknout a prostředky, které jsou blokovány u nich, by se měly přesunout k vám," dává naději lékařům z kolínské nemocnice.