„Přímo to ohrožuje kvalitu a rozsah poskytované zdravotní péče i její dostupnost,“ připustil hejtman David Rath.

Za vším podle jeho slov stojí razantní snížení takzvaných předběžných úhrad Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) – tedy částek, které pojišťovna zasílá nemocnicím jako zálohu na provedenou zdravotní péči. Právě to je významný zdroj příjmů, s nimiž nemocnice průběžně hospodaří. Celkové vyúčtování úhrad se totiž provádí až v červnu následujícího roku.

„Všeobecná zdravotní pojišťovna stanovila Oblastní nemocnici Kolín, a.s., nemocnici Středočeského kraje předběžnou úhradu na rok 2010 o více než pět milionů korun měsíčně nižší než v roce 2009. V ročním přepočtu to bude znamenat výpadek příjmů v rozsahu 60 mil. Kč,“ konkretizoval ředitel kolínské nemocnice Petr Chudomel. Neskrýval, že je možné, že se to promítne do úrovně poskytované péče poklesem její úrovně a omezením rozsahu poskytované péče. „To je v příkrém rozporu s proklamací VZP, že zachová financování alespoň ve stejném rozsahu jako v roce 2009. Takto nastavenou předběžnou úhradou se dostáváme na úroveň roku 2007 - 2008,“ dodal.

A to není vše. Zatím podle Petra Chudomela není ani jasné, zda bude v kolínské nemocnici zachována kardiologická péče ve stávajícím rozsahu, tj. zda budou nadále prováděny implantace kardiostimulátorů u nemocných s významnými poruchami rytmu srdečního svalu. „Naši lékaři je provádí přes 20 let!“ připomněl.

„Vzhledem k důležitosti otázky zabezpečení dostatku finančních zdrojů pro zdravotnictví a konkrétně naši nemocnici pro rok 2010, budeme veřejnost průběžně informovat o dalším vývoji situace,“ slíbil.

Podle Davida Ratha vykazují největší propady právě nemocnice v Kolíně (rozdíl činí každý měsíc pět milionů korun) a v Kladně (dva miliony); naopak v Benešově se jedná jen o tři sta tisíc.

V rámci debat o úhradách se VZP před týdnem vyjádřila, že ke změně pravidel (a tudíž k žádnému snižování vyplácených částek) nedošlo – nemocnice ovšem trvají na svém: opravdu dostávají výrazně méně peněz.

Podle neoficiálního sdělení z prostředí pojišťovny může jít o praktické dopady prosazování tendencí, že odborná péče má být poskytována na specializovaných odborných pracovištích. Tomu by napovídal i fakt, že na celkovém více než desetimilionovém propadu měsíčních příjmů se celkem třemi miliony podílejí snížené úhrady na kardiostimulátory pro krajské nemocnice v Kladně, Kolíně a Příbrami.

Oficiálně ovšem VZP stále stojí za svým: k žádnému snižování úhrad nedošlo a ani se nic takového nepřipravuje. A podle mluvčího VZP Jiřího Roda to platí pro všechny nemocnice bez rozdílu: jak pro krajské, tak pro soukromé.

Nemocnice problém s nižšími příjmy z úhrad tíží – podle slov krajské radní pro sociální oblast Zuzany Jentske-Stöcklové ale podstatně dramatičtější situace nastává v domovech důchodců. A tam si už posíláním lidí do Prahy či prodloužením čekacích dob na zákrok nepomohou. Zdravotnické výkony, které provádějí zdravotní sestry, jsou v domovech stále častější, jelikož se mění skladba obyvatel těchto zařízení.

„Už tam není tolik spokojených důchodců, kteří vyrážejí na procházky a večer se vypraví do divadla,“ upozornil hejtman Rath, podle jehož slov domovy důchodců do jisté míry nahrazují nedostatek míst v léčebnách dlouhodobě nemocných. „Kritéria pacientů těchto léčeben splňuje 20 až 30 procent obyvatel domovů – jsou upoutáni na lůžko, často inkontinentní,“ konstatoval.

Domovů pro staré lidi se prý navíc snížení úhrad dotýká přímo drasticky: měsíční částky se podle Stöcklové snížily o polovinu až dvě třetiny.
Bezprostředně hrozí, že domovy nebudou mít nejen peníze na platy sester zajišťujících ošetřovatelskou péči, ale nebude ani za co nakupovat potřebné plenkové kalhotky či obvazy.

Znamená to tedy, že se vedení domovů bude obracet na příbuzné ubytovaných klientů, aby připlatili? Na tuhle otázku Deníku Stöcklová nekývla. „Především chceme jednat s pojišťovnou,“ odpověděla.

A Rath už uvažuje o opatření, o němž si myslí, že by mohlo být esem v rukávu. „Jsme připraveni podávat na VZP hromadné žaloby i s žádostí o předběžné opatření, jejichž cílem by bylo zajistit posílání stejného objemu finančních prostředků jako v loňském roce,“ plánuje hejtman.

Všeobecná zdravotní pojišťovna se důrazně ohrazuje proti tvrzení hejtmana Davida Ratha, že se chystá snížit zálohy krajským nemocnicím.

„Zálohy pro rok 2010 se zdravotnickým zařízením poskytují na základě vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č. 471/2009. Výše úhrad na rok 2010 vychází z vyúčtování roku 2008×1,052 a je platná pro celý rok. Nemocnicím jsou tedy stanoveny zálohy v podstatě ve stejné výši jako v roce 2009 s navýšením o kompenzaci platů zdravotních sester. Přitom rok 2009 byl rokem s nejvyšším navýšením výdajů VZP na zdravotní péči (ve srovnání s r. 2008 takřka o 10 %). Schopnost takto úspěšně financovat zdravotnictví v době ekonomické krize vyplývá z dobrého hospodaření VZP v uplynulých letech. Zálohy se stanovují pro všechny nemocnice stejně bez ohledu na zřizovatele a byly projednány s asociacemi velkých i malých nemocnic. Pouze nákladná péče a operace velkých kloubů se hradí zvlášť podle počtu provedených výkonů. Navíc v kompetenci každého kraje přitom je v průběhu roku zálohu zvýšit (např. při uvedení do provozu nového přístroje, se kterým VZP souhlasila),“ uvedl Jiří Rod, tiskový mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Milan Holakovský, Jana Martinková