Zvěř postupně přestává navštěvovat přikrmovací zařízení, a tak v dubnu myslivci čistí krmelce a jejich okolí. Veškeré zbytky potravy musí být odstraněny, okolí je nutné shrabat a posypat nehašeným páleným vápnem, což pomůže tlumit rozvoj parazitů. Do slanisek je nutno doplnit kusovou krmnou sůl.
Dlouhá zima nadělala mnoho škod na posedech a kazatelnách, a ty je nutné co nejdříve opravit a zkontrolovat pevnost vzpěr a žebříků. Využívají je totiž i návštěvníci přírody a turisté. Pokud nejde posed opravit, nebo je vážně narušená jeho statika, musí uživatel honitby na vlastní náklady vyrobit nový. Většinu mysliveckých zařízení si myslivci staví svépomocí, ale velmi široká je i nabídka profesionálních výrobců na internetu.


Řepka představuje pro zvěř nebezpečí


Rozpadají se tlupy srnčí zvěře, silnější kusy vyhledávají nejlepší teritoria, srnčí se stává méně viditelnou. Myslivci pokračují v pravidelné kontrole zdravotního stavu srnčí zvěře, zvláště v oblastech s vysokými osevy ozimé řepky. Řepka je letos zasetá na rekordní ploše 360 tisíc hektarů a představuje pro zvěř vážné nebezpečí. Její rostliny obsahují málo vlákniny a některé odrůdy mají vysoký obsah jedovatých glukosinolátů. Řepka je navíc v tomto období intenzivně přihnojována dusíkatými hnojivy a obsahuje vyšší obsah dusičnanů. Vzhledem k pokračující migraci volně žijících ptáků, myslivci monitorují jejich zdravotní stav a to zvláště u druhů vnímavých na tzv. „ptačí chřipku“. Probíhá setí biopásů, výsadba plodonosných dřevin a obnova keřového patra remízků. Na některé tyto činnosti lze čerpat podporu od státu, nicméně to je administrativně náročné a myslivci raději hradí náklady sami.


Přehlídky trofejí se těší zájmu veřejnosti


Myslivci taktéž připravují štěňata na takzvané jarní svody. Okresní myslivecké spolky pořádají přehlídky trofejí ulovené zvěře, na kterých může odborná i neodborná veřejnost posoudit kvalitu lovené zvěře v jednotlivých regionech a honitbách. Přehlídky jsou spojeny s výstavami uměleckých děl či řemeslných výrobků. Dále v dubnu okresní myslivecké spolky pořádají zkoušky z myslivosti, které završují roční přípravný kurz adeptů.


Zemědělské stroje masakrují drobnou zvěř, tvrdí myslivci


V lesích se zvětšují škody způsobené kůrovcem zvláště u malých vlastníků lesů. Na pole se vrací širokozáběrová rychlejedoucí zemědělská mechanizace, která masakruje drobnou zvěř, zvláště zajíce. Škody na zvěři jsou velmi vysoké. Na polích probíhá setí máku, obilnin, luskovin, cukrové řepy a kukuřice. U kukuřice rostou škody způsobené zavíječem kukuřičným, a proto se předpokládá opět nárůst ploch geneticky modifikovaných odrůd kukuřice, které jsou přirozeně odolné proti napadení tímto nebezpečným škůdcem. Tyto plochy není nutno v průběhu vegetace ošetřovat insekticidy, které působí na necílové organismy včetně zvěře, obavy ekologických aktivistů o omezení biodiverzity se nenaplnily.

Jiří Šilha