Městys Plaňany se svými obcemi Hradenínem, Pobořím a Blinkou leží po obou stranách silnice I/12, hlavním tahem mezi Kolínem a Prahou na kdysi známé Trstenické stezce spojující Prahu s východní Evropou. Důkazy osídlení zdejší lokality pochází z mladší doby kamenné a první písemná zmínka o obci Plaňany je z roku 1222.
Nejstarší plaňanské stavby
Nejstarší dochovanou stavbou v Plaňanech je románský kostel z roku 1168, pod jehož podlahou bylo objeveno zdivo rotundy z desátého století. Plaňanům však jeden kostel nestačil a v roce 1913 byl otevřen kostel druhý, svatého Jana Křtitele. Během výstavby kostela se šetřilo materiálem a tím pak došlo k ohrožení statiky věže i lodě kostela. Památkou na šetrnost předků je tedy šikmá věž. Nyní se kostel může pochlubit zrekonstruovanou střechou a novým křížkem.
U románského kostela stojí renesanční zvonice z roku 1587 postavená tehdejším držitelem Plaňan panem Šimonem Mírkem ze Solopysk. I zvonice se dočkala v minulých dvou letech rozsáhlých úprav. Městys Plaňany společně s církví a díky poskytnutým dotacím zrekonstruoval, šindelovou střechu, krovy a část podsebití. V letošním roce bude tato oprava dokončena díky přiznaným dotačním prostředkům z havarijního fondu ministerstva kultury.
Třetím kostelem v Plaňanech je budova Husova sboru, bývalá židovská synagoga. Společně s typickou vesnickou stavbou, dříve školou, později obydlím pro faráře, tvoří památkově chráněný areál. V současnosti je zde sídlo Náboženské obce Církve československé husitské v Plaňanech a občanského sdružení Plaňanští zvoníci. „Společným zájmen uvedených organizací společně s městysem Plaňany je zde vytvořit malé komunitní centrum se zaměřením na historii Plaňan a okolí,“ nastínil starosta Martin Charvát.
Na stavebních úpravách se finančně podílí církev, Plaňanští zvoníci díky dotacím z TPCA a městys Plaňany prací svých zaměstnanců. V letošním roce získala církev finanční prostředky na opravy budovy Husova sboru a to z programu Leader v rámci MAS Podlipansko. Žádost o poskytnutí dotace zpracoval team složený z farářky Michaely Gajdáčkové, starosty Martina Charváta a zvoníka Ivana Vokřála.
Další významnou památku najdeme o obci Hradenín. Tvrz pana Předoty z Hradenína z roku asi 1300 stojí na skále nad rybníkem. Po roce 1663 přestala být tvrz panským sídlem a úžívána.
Plaňany mají kulturní památku
Plaňany vlastní kulturní památku. Je to socha svatého Jana Nepomuckého, které se v šedesátých letech dostala z Plaňan do Kolína. Dlouhá léta stála u Chrámu svatého Bartoloměje. Dnes je socha v dílně restaurátora Jarmila Plachého a z části již opravena. Možná se socha už na podzim vrátí do Plaňan.
Titul městys získaly Plaňany dvakrát. Poprvé v roce 1572 a podruhé v roce 2006, kdy se díky aktivitě českých starostů navrátily tyto tituly všem městysům. V roce 2007 získal městys Plaňany i svůj prapor a byl mu potvrzen podvýborem pro heraldiku Poslanecké sněmovny České republiky i znak.
Městys řeší řadu problémů
V současné době řeší městys Plaňany a jeho obce celou řadu problému tak, jako většina obcí České republiky. Zastupitelstvo zřídilo i dotační komisi v čele s Vladimírem Bartošem, která společně se starostou a zastupitelstvem vyvíjí maximální úsilí o získání dotací.
Za hlavní úspěchy lze považovat získání finančních prostředků na rekonstrukci místních komunikací ze Středočeského kraje, rekonstrukci požárního vozidla a v neposlední řadě i dotaci z Ministerstva pro místní rozvoj, programu IOP na zpracování zcela nového územního plánu ve výši jednoho miliónu korun. Tímto však aktivity v oblasti získáváních dotační prostředků nekončí a i na letošní rok je požádáno o další. Zastupitelé by chtěli dokončit rekonstrukci sochy svatého Jana Nepomuckého, zateplit budovu mateřské školy a vybudovat vodovodní přípojku do budovy kabin TJ Sokol Plaňany, do budovy Junáka a do budovy místní Sokolovny.
Škola je moderní a zapojená v celé řadě projektů finančně podporovaných evropskou unií. Školního psychologa a rodilé mluvčí potkáte na chodbě školy dnes už běžně. Většina učitelů základní i mateřské školy vynakládá maximální úsilí ve výchovně vzdělávacím procesu. Ve společné součinnosti s městysem se podařil vyřešit i jeden z hlavních problémů současné doby – málo míst pro předškoláky. V budově základní školy vznikla další, třetí třída pro předškoláky. Určitě stojí za to poděkovat jak řediteli Šmahelovi, tak ředitelce Svobodové a vyučujícím, že chtěli a mnohým rodičům takto pomohli.
V Plaňanech působí mnoho spolků a organizací. Jde především o TJ Sokol Plaňany. Dalším známým spolkem je sbor dobrovolných hasičů.
Mezi občanská sdružení se řadí Plaňanští zvoníci a Pobořáci. Právě na podnět Pobořáků se vybudovalo v této malé obci malé dětské hřiště. Získali grant a díky finančnímu přispění obce vzniklo v Poboří pěkné hřiště.
Nesmíme však zapomenout na další místní organizace. Junák Plaňany, Místní organizace Českého rybářského svazu a Myslivecké sdružení Plaňany se sídlem v Bošicích.
Mezi plaňanskými rybáři je vice mistryně světa v lovu ryb udicí na plavanou Hana Purkrábková, které obsadila v roce 2009 druhá místa jak v jednotlivcích, tak i v družstvech.
V Plaňanech působí také Sokol. Chybí však budova Sokolovny, není ve stavu technicky způsobilém k provozu. Je záměrem tuto skutečnost napravit a vrátit Sokolovně její slávu a lesk.
Snad největším problémem, který Plaňany trápí, je nákladní autodoprava z kamenolomu ve směru na Pečky. Trpí tím ulice Pražská od nádraží ke křižovatce na Radim. Právě zpracovávaná projektová dokumentace nové komunikace od nádraží pod radimskou skládku by měla zajistit, aby se nákladní automobily směřujícím na Radim a Pečky Plaňanům vyhnuly. Současné zastupitelstvo chce svým pokračovatelům předat již kompletně zpracovanou dokumentaci společně se stavebním povolením. Úkolem nových zastupitelů bude získat finanční prostředky na výstavbu komunikace a to jak z případných dotačních titulů, tak i ze zdrojů podnikatelských subjektů využívající provoz na místních komunikacích.
