„Pátral jsem v historii a za sto let jej v Kolíně nikdo nedostal," zamyslel se Jaromír Kupr řečený Anděl, dlouholetý místní skautský funkcionář. „Moc jich není, lev je takový samotář," prohlásil v gratulaci skautský místonáčelník Michal „Majkl" Tarant.
„Nejenom, že Petr splnil druhý stupeň naší Stezky a deset odborných zkoušek, ale také je dlouhodobě nejlepším skautem a vzorem pro ostatní. Na toto vyznamenání členy navrhuje vůdce oddílu a definitivně schvaluje ústředí junáka, jeho vedení jej pak také osobně předává," shrnul podmínky udělení vyznamenání Jan „Koláček" Kolek.
„Vidím okolo sebe kroje a uniformitu, ale skaut není strojený. Že u nich vše funguje, je odzkoušené desetiletími a staletími, moderní doba se může projevit v tom, jak se dopraví na tábor nebo jakou techniku tam využijí, ale ne v tom, čím se řídí a jak žijí. Jejich upřímnost, skromnost a potřeba dělat dobré skutky totiž vychází z jejich přirozenosti, ne proto, aby je jiní oslavovali a psali o nich v novinách," pronesl mimo jiné ve své řeči Vít Rakušan, starosta města, který skautům popřál další staletou budoucnost.
„Po válce jsem se také stal vlčetem, naše šátky ale postupně nahradily ty rudé a jen ti nejstatečnější vydrželi nést dál skautské ideje, nyní už o budoucnost nemusíme mít strach," připomněl senátor Pavel Lebeda.
Vyznamenanému potřásl levou rukou, jak je u skautů zvykem, i Miloš „Merkur" Blažek, nositel významného skautského vyznamenání Řádu Stříbrného vlka. „Pro mě je to obrovská pocta a strašný závazek, to vyznamenání je ohromně zavazující, hodně jsem přemýšlel, jak to celé zakončit, ale asi se vrhnu po hlavě do další činnosti," řekl pro Kolínský deník Petr Záruba, jehož lva v kosočtverci již opatrovali rodinní příslušníci, kteří byli ceremoniálu přítomni.
Zdeněk Hejduk
